Svět směřuje k bezemisním zdrojům, jejichž účinnost rapidně stoupá a Skupina ČEZ chce být bezemisní. Je to cíl, k němuž se chce do roku 2050 dostat. Do té doby bychom chtěli kapacitu dožívajících elektráren nahradit novými zdroji, hlavně zdroji obnovitelnými, do kterých nyní investujeme. V rozhovoru pro server Roklen24 to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
ČEZ oznámil hospodářské výsledky za 1. čtvrtletí. Jaká čísla byla pro Vás, finančního ředitele firmy ČEZ, ta hlavní? Pokud byste měl jedno, dvě čísla vyzdvihnout.
Kdybych měl vypíchnout dvě čísla, tak by to byl vždy provozní zisk před odpisy (EBITDA), který dosáhl úrovně 17,5 miliardy korun. A pak by to byla hodnota čistého zisku, který dosáhl úrovně 7,3 miliardy korun, a to i po očištění o mimořádné vlivy.
Můžete krátce uvést, co za těmito čísly stojí?
Je to relativně standardní provoz našich elektráren, jaderných, uhelných i plynových. Když se podíváte na rozdíl oproti prvnímu kvartálu 2017, kdy je současný zisk asi o 1,5 miliardy menší, tak hlavní efekt poklesu je z jednorázové položky, kterou jsme měli loni, ne letos. Byl to doběh narovnání se Sokolovskou uhelnou, které jsme prodali Elektrárnu Tisová a zároveň jsme uzavřeli všechny soudní spory, které jsme spolu vedli. Celkový efekt této transakce byl 700 milionů korun do zisku v roce 2017, což je vlastně polovina z 1,5miliardového poklesu v roce 2018.
Ta druhá polovina je primárně tažena ještě pořád nižšími cenami elektřiny. Potom je to několik dalších věcí. Vyšší náklady nákupu emisních povolenek z důvodu menšího přídělu povolenek v rámci derogací. Dále je to nižší výroba v uhelných elektrárnách kvůli požáru v Dětmarovicích. K tomu se přidaly delší odstávky v elektrárnách Mělník a Prunéřov. To jsou asi ty hlavní faktory. Ale zisk je po odečtení jednorázové položky více méně srovnatelný s prvním čtvrtletím loňského roku.
Co se výhledu na letošní rok týče, ČEZ potvrdil výhled zisku EBITDA na úrovni 51 až 53 miliard a čistého zisku očištěného na úrovni 12 až 14 miliard korun. Co by guidance podle Vás mohlo, ať už negativně či pozitivně, ještě ovlivnit?
Právě proto, že udáváme interval, poskytujeme investorům určitý prostor pro různé scénáře vývoje. Je to tedy 51 až 53 miliard u EBITDA a 12 až 14 miliard u čistého zisku. Ovlivnit to může několik faktorů, především disponibilita našich zdrojů. Když budou fungovat naše elektrárny a vše půjde podle plánu, budeme spíš v horní části intervalu. Když dojde k výpadkům, budeme v té dolní. Dále záleží na tom, kolik se nám podaří získat nových aktiv obnovitelných zdrojů (OZE) a ESCO byznysu. Například firmy typu Elevion, které když koupíte, tak generují zisk okamžitě.
Pak je tam několik jednorázových položek, které jsou relativně velké, ale nelze odhadnout, jestli se stanou, nebo ne. To není v naší moci. Je to například dokončení soudního sporu se SŽDC ohledně neodebrané elektřiny za rok 2011. Pokud letos spor vyhrajeme, budeme mít o více než miliardu větší zisk. To je další významný faktor, který může působit. Proto dáváme interval. Vzhledem k tomu, že rok zatím běží podle našich očekávání, nemáme důvod očekávanou skutečnost měnit. Potvrzujeme ji na úrovni, kterou jsme deklarovali 20. března na tiskové konferenci.
Když se podíváme na kvartální čísla výroby, tak výroba z tradičních zdrojů v prvním čtvrtletí klesla o sedm procent a v nové energetice naopak rostla o dvě procenta. Jaký očekáváte trend v dalších čtvrtletích?
Když se podíváme na novou energetiku a na odhad výroby, tak čekám, že nárůst udržíme. Měl by to být růst o zhruba tři procenta. To znamená, že bychom měli na našich zdrojích v rámci nové energetiky vyrobit přes dvě terawatthodiny elektřiny. Z toho v Rumunsku to bude 1,4 TWh, mělo by to být na stabilní bázi. Naopak vidíme nárůst až 32 procent v Německu. To je dáno právě tím, že jsme uvedli do provozu nové větrné parky, které jsme koupili loni.
U tradiční energetiky jsme měli kvartálně sedmiprocentní pokles, hlavně kvůli odstávkám uhelných elektráren. Jaderné elektrárny víceméně generovaly stejný objem elektřiny jako v prvním kvartále loni. Na „celoroku“ čekáme, že na uhelných elektrárnách vyrobíme o jedno procento víc a na jaderných dokonce o pět. To znamená, že se přiblížíme hranici 30 TWh. Celková výroba z tradiční energetiky by měla tedy stoupnout o dvě procenta na 62,1 TWh.
V prvním čtvrtletí podíl výroby z bezemisních zdrojů byl 52 procent a dlouhodobě roste. Šéf ČEZ Daniel Beneš už dříve avizoval, že ČEZ chce být v roce 2050 zcela bezemisní. Když se podíváme na současné číslo, které před deseti lety bylo na úrovni 38 procent, je pro finančního ředitele ČEZ tento poměr dlouhodobě důležitý? Co to pro čísla firmy znamená?
Znamená to jiný mix, jinou ziskovou marži, jinou proporci. Ale když mluvíme o roku 2050, tak je to relativně dlouhý horizont. Ode dneška to je 32 let, což je životnost našich uhelných elektráren, které máme nově retrofitované. Předpokládáme, že pro tyto elektrárny máme dlouhou, více než třicetiletou budoucnost. Bezemisní je cíl, k němuž bychom se chtěli dostat. Do té doby bychom chtěli kapacitu dožívajících elektráren nahradit novými zdroji, a to primárně bezemisními, nízkoemisními, hlavně zdroji obnovitelnými, do kterých nyní investujeme.
To, co přinese technologický vývoj v roce 2050, je dnes těžké predikovat, ale vypadá to tak, že svět opravdu směřuje k bezemisním zdrojům, jejichž účinnost rapidně stoupá. Když porovnáte náklady na fotovoltaiky před deseti lety a dnes, tak jsou násobně nižší. Ekonomická efektivita těchto řešení není jenom uměle hnaná dotacemi, ale v určitých regionech jsou už schopny konkurovat konvenčním zdrojům. Při masivním nasazení obnovitelných zdrojů musíte pořád řešit stabilitu dodávek. Na druhou stranu začínají fungovat portfoliové efekty – když máte hodně větrných elektráren, tak vždy někde hodně fouká a už se to začíná balancovat s tím, že někde nefouká vůbec. Obsluha takového systému je ale náročnější, než když máte predikovatelné zdroje, které můžete zapnout a vypnout a fungují tehdy, kdy vy potřebujete.
Těsně před tím, než byl v dubnu 2014 zrušen tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš upozorňoval na to, že pokud se nezačne stavět a blok nebude fungovat do roku 2030, mohlo by hrozit, že Česká republika bude muset dovážet elektřinu. Myslíte si, že teď by jádro mohlo být jen překlenovací technologií a bez dalšího bloku se v budoucnu obejdeme?
Samozřejmě je to spekulace o účinnosti obnovitelných zdrojů. Jejich účinnost, a schopnost lidstva obecně schraňovat energii, zatím není taková, aby mohla konkurovat pro baseload – základní spotřebu velkým elektrárnám, ať už jsou to elektrárny jaderné, uhelné nebo plynové. To, jestli bude jaderná energetika překlenovací technologií nebo ne, ukáže až vývoj v dalších desetiletích, ne-li staletích. Musíme brát ale také v potaz přírodní podmínky České republiky, rozlohu území, kterou máme k dispozici. A samozřejmě přírodní podmínky tady nejsou úplně nakloněné zatím nestandardním technologiím v oblasti OZE, které jsou k dispozici dnes. Samozřejmě se to může rapidně změnit v momentě, kdy technologie ještě dál pokročí. ČR ale prostě nepatří k největrnějším zemím na světě, ani k zemím, které by měly nejvyšší sluneční faktor.
Volného území ke stavbě těchto zařízení je také málo. To znamená, že určitě vidíme trend, který koneckonců bude ten základní průlomový – menší instalace typu fotovoltaiky na střechu, bateriové systémy u jednotlivých spotřebitelů. To je asi věc, která prostě bude fungovat a bude se neustále zlepšovat a může zčásti určitě kompenzovat menší výrobu na klasických zdrojích. Ale zatím to určitě není technologicky ve stavu, kdy by to mohla nahradit. Nejste schopen, pro běžnou domácnost, být sám soběstačný jenom ze solární elektřiny, pokud elektřinu opravdu potřebujete v rozsahu, v jakém ji dnes většina domácností využívá. Ale je to samozřejmě vítaná pomoc. Takže proto si myslíme, že výstavba dalšího jaderného bloku je otázka, kterou se země, která nemá dost surovin, musí zabývat. Jestli budou nějaké překlenovací technologie, tak je to otázka spíš na nějakého futurologa než na někoho, kdo se dívá na podstatně kratší horizonty tak jako já.
Jednoznačně překlenovací technologií bude uhlí. Pokud byste si měl tipnout, kdy zavřete poslední uhelnou elektrárnu, kdy to podle Vás bude?
To záleží na tom, jaká bude ekonomická situace. Na cenách uhlí, na cenách elektřiny a samozřejmě, a to je úplně nejvýznamnější faktor, jaká bude regulatorika v oblasti emisí. Máme postaveny tři elektrárny, jejichž životnosti plánujeme na desítky let k roku 2050. Pokud se situace nezmění, tak je to asi poslední flotila těchto velkých uhelných elektráren. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se někdo obecně v Evropě rozhodl stavět další velké uhelné elektrárny. Spíš to směřuje k OZE nebo zdrojům s nízkými emisemi, jako jsou například paroplynové elektrárny, které mají sice vyšší náklady na výrobu elektřiny, ale zase jsou násobně čistší. A technologie je diametrálně jednodušší než u klasické uhelné elektrárny.
Jak z Vaší pozice CFO hodnotíte fungování ČEZ ESCO v letošním prvním čtvrtletí?
Velmi pozitivně. Zisk EBITDA roste. Samozřejmě jsou ve svém snažení pořád na začátku, i když jejich prodeje opravdu významně rostou. Myslím si, že je to budoucnost energetiky obecně. Bude ležet ve službách pro firemní zákazníky, ale i pro domácnosti, v instalaci decentrálních energetických řešení, která zase zčásti mohou nahradit potřebu centrálně vyráběné elektřiny. Teď mluvím například o kogeneračních jednotkách. ČEZ ESCO se daří expanze v ČR, měla několik úspěšných akvizic jako je například AZ Klima. To znamená, že se opravdu rozkročuje do celého segmentu ESCO služeb, nejenom do segmentu, kde původně začínalo, tedy služby typu kogenerace. Dnes už pokrývá i oblast chlazení, projekty energetických úspor, outsourcingu energetického hospodářství pro naše klienty, instalaci střešních fotovoltaik.
Samozřejmě významným faktorem je expanze na zahraničních trzích jako je například Německo, kde jsme koupili skupinu Elevion, která těží z relativně štědré podpory pro tento typ investic v zemi, a hlavně z toho, co teprve přijde. Odhad nákladů na energetické úspory do roku 2030 v Německu je asi 600 miliard euro a my bychom se toho rádi účastnili a byli u toho. Elevion, který má asi dva tisíce zaměstnanců a spoustu rozjetých projektů, je na německém trhu etablovaná firma. V našem zisku EBITDA mají ESCO služby zatím malý podíl. Každý velký byznys ale většinou začíná odmala. A toto je nový segment, který před pár lety vůbec neexistoval, nebo byl fragmentovaný. Náš ESCO byznys je určitě srovnatelný s jinými velkými energetikami. Máme velká očekávání.
