Turecko zachraňuje, co se dá. Tamní regulátor během včerejšího dne představil nejnovější opatření, která mají za úkol se poprat s oslabující lirou. Stejně tak mají pomoci firmám, jež se ocitly v problémech se splácením svých půjček. Lira, jak se zdá, díky tomu získala alespoň nějakou půdu pod nohama. I přesto však vyhlídky turecké ekonomiky stále nepovažujeme za kdovíjak růžové.
V pozadí odvetných celních opatření a tahanic o propuštění amerického pastora Andrewa Brunsona, který byl v Turecku před dvěma lety zadržen pro podezření ze špionáže, se tamní regulátor (Banking Regulation and Supervision Agency) rozhodl aplikovat opatření, která mají nejenže pomoci dlužníkům se splácením jejich mimo liru denominovaných půjček, vedle toho mají rovněž ztížit shortování turecké liry. V prvním případě získaly turecké banky mnohem větší flexibilitu v jednání s dlužníky, kteří se vinou oslabené liry a svého nezajištění dostali do splátkových problémů. Jak uvedla agentura Bloomberg, nově je možné půjčky snáze prodlužovat, stejně tak je i refinancovat. Banky budou rovněž moci požadovat, aby dlužník rozprodal svá aktiva, díky čemuž by bylo možné dluh splatit.
Vedle toho byl tureckým bankám nastaven nový limit devizových swapů prováděných se zahraničními subjekty. Maximální možná hodnota těchto instrumentů byla nově snížena z 50 %, zavedených toto pondělí, na 25 % hodnoty vlastního kapitálu banky. Díky tomu chce turecký regulátor omezit zahraniční subjekty, například hedgeové fondy, kteří chtějí získat přístup k lirové likviditě, prostřednictvím níž mohou měnu shortovat.
Byť turecká měna i tamní dluhopisy zaznamenaly patrnou úlevu, množí se spekulace, zda výše představená opatření nejsou jen mírnou reakcí na poslední oslabení liry, která se však nikterak nepopere se samotnou příčinou současné krize. Byť budou mít zahraniční subjekty ztížený přístup k offshorové lirové likviditě, existují další způsoby jako například sázka na swapy úvěrového selhání, prostřednictvím kterých lze vsadit proti turecké ekonomice. Část analytiků se tudíž shoduje, že pozorovaný efekt bude spíše krátkodobý. K tomu, aby se situace stabilizovala alespoň v nějakém dlouhodobém měřítku, bude potřeba utažení fiskální politiky, uklidnění sporů s USA a především, navzdory samotnému Erdgoganovi, zvýšení úrokové sazby. I když v posledním případě byla turecká centrální banka již – byť „nepřímo“ – aktivní, když, jak uvádí Bloomberg, od pondělí nenabídla bankám likviditu prostřednictvím týdenních repo operací, což je donutilo obrátit se na financování přes dražší overnight operace.
Závěrem včerejšího dne jsme se ale nakonec dočkali alespoň částečného uklidnění. Americké i evropské akcie sice padaly a investoři během většiny dne dávali přednost měnám bezpečných přístavů, jako je japonský jen a švýcarský frank, situaci ale jako by uklidnil například příslib Kataru, který prý do turecké ekonomiky „nalije“ až 15 miliard dolarů v přímých investicích (na což Bílý dům reagoval vyjádřením, že v takovém případě uvalená turecká cla nestáhnou), rovněž i zpráva o tom, že USA pozvaly Čínu k dalším obchodním jednáním. Ta by se měla odehrát ještě v srpnu, přičemž hlavní postavou by měl být ekonomický expert a diplomat David Malpass.
Ve výsledku se tak euro odrazilo od svého více než ročního minima vůči dolaru. Podobný scénář se odehrál i na rozvojových měnách, jako je čínský jüan, jihoafrický rand, thajský baht či mexické peso.
Je teď poměrně jasné, že se pozornost trhů opět přesune směrem k obchodním jednáním USA a Číny, i tak budeme turecké dění nadále sledovat. Umocňuje to i fakt, že zahraniční kalendář ekonomických dat je relativně prázdný, resp. neobsahuje žádná klíčová data. Budou-li totiž turecké problémy pokračovat, případně dále eskalovat, i když to dnes ráno dle vývoje liry zatím nevypadá, investoři by se opět vrátili k bezpečnějším přístavům, tedy například k japonskému jenu či švýcarskému franku. Naopak měny rozvojových trhů by se opět mohly dostat do problémů.
Aktuálně se dolar vůči euru obchoduje na 1,137 EURUSD, dolarový index se nachází na hodnotě 96,49 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1261 do 1,1389 EURUSD.*
Zaměříme-li se na domácí dění, koruna se během středy společně s ostatními měnami regionu střední a východní Evropy svezla na výprodejní vlně. Česká měna se tak krátce posunula až k hranici 25,80 za euro. Jak jsme již avizovali dříve, pokud bude tento trend pokračovat, mohli bychom se již relativně brzy dočkat dalšího zvýšení sazeb ze strany České národní banky, aniž by jakkoliv brala v potaz například nedávno zveřejněný první odhad HDP za druhý kvartál, který skončil hůře, než jak predikovala prognóza.
Dnes již byl z domácí ekonomiky zveřejněn index cen průmyslu za červenec, který vykázal meziroční zrychlení z 2,9 % na 3,4 %. Meziměsíčně naopak přišlo zpomalení z 0,6 % na 0,3 %, což je však vzhledem k očekávání trhu na 0,1 % lepší číslo.
Výše zmiňované uklidnění trhů se dnes ráno projevuje i na koruně a ostatních měnách regionu, které sílí. Aktuálně se CZK obchoduje zpět na 25,73 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,64 až 25,78 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,64 až 22,87 USDCZK.*
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
