Zdá se, že změny letního a zimního času přinášejí lidem pouze potíže a zmatek. Původním důvodem samotné změny byla snaha ušetřit elektrickou energii. Stojí to ale opravdu za to? Uspoříme tím, že budeme vstávat dříve a končit v práci tak, abychom si užili více světla? V Česku nejspíše ano.
Úspora energie v těžkých časech
Návrh zavedení letního času během první světové války vznikl s cílem šetřit elektrickou energii. Se zavedením přišlo Německo, které chtělo s delším slunečním svitem každý večer ušetřit za elektřinu, respektive uhlí, ze kterého se v tepelných elektrárnách tehdy převážně vyráběla. Ušetřené uhlí mělo být použito na posílení válečné ekonomiky. Během války Německo následovalo 31 zemí. Jednalo se však pouze o dočasný fenomén, který byl po válce zrušen.
Stejně tak se ale objevil i během druhé světové války, kdy na letní čas z energetických důvodů přešlo 52 zemí (po nastolení míru byl však opět zrušen). V Československu byl zaveden v roce 1979, ve Spojených státech o 13 let dříve, a to na federální úrovni. Obě země, nepochybně jako ty další, doufaly, že jde zejména o ekonomické rozhodnutí šetřící energii, kterou lze efektivně použít jinak. Od 70. let však neexistovaly důkazy, které by tento záměr stoprocentně potvrzovaly. Jsou tak skutečně nepříjemné změny času vyváženy ušetřením energie?
Graf: Počet slunečních a temných hodin denně v Indianě.
Snižuje letní čas výdaje?
Vědci Matthew Kotchen a Laura Grahamová v roce 2008 zveřejnili výzkum, který monitoruje energetické výdaje v jedné konkrétní oblasti a vliv letního času na ně. Výzkum byl proveden na poptávce po elektrické energii domácností v americkém státě Indiana. Autoři si tuto oblast vybrali z toho důvodu, že část okrsků ve státě nepraktikovala do roku 2006 letní čas a část ano.
Autoři agregovali sedm milionů měsíčních vyúčtování domácností, data o počasí z let 1961-1990 a poté využili svůj simulační model. Výsledky jejich výzkumu se mohou zdát pro někoho až překvapivé. Letní čas spotřebu ve státě Indiana nesnížil, naopak ji zvýšil. Každý občan musel zaplatit zhruba o 3,5 dolarů více, což je ve státě s populací dosahující 6,5 milionů celkově devět milionů dolarů.
Letní čas však nezvyšuje výdaje na elektřinu kvůli delšímu svícení v domácnostech, to by s delším dnem ani nedávalo smysl. Odpověď leží ve vytápění a chlazení domácností. Výsledky vyšly totožné jak podle empirie, tak podle simulace autorů studie.
Graf: Počet klimatizovaných dní oproti vyhřívacím dnům.
Výstup výzkumu se vedle toho shoduje s podobnou studií, která byla provedena v Japonsku autorem Shimodou v roce 2007, kdy došlo podle výsledku ke zvýšení nákladů na elektřinu o 0,13 procenta. V Indianě pak šlo dokonce o jedno procento ročně. Na podzim a na jaře dle modelu domácnosti ušetřily, ale v šesti z dvanácti měsíců došlo ke zvýšení. Nejkritičtější byl říjen, u kterého došlo ke zvýšení výdajů za elektřinu o dvě až čtyři procenta oproti datům z doby, kdy letní čas zaveden nebyl.
Tabulka: Agregátní výsledky výzkumu Kotchena a Grahamové dle měsíců. Sloupce – svícení, chlazení, vyhřívání.
V ČR neklimatizujeme
Lze ale stejný výsledek předpokládat i v českých podmínkách? V České republice je situace struktury spotřeby elektrické energie během letních měsíců poněkud jiná. Jak v Japonsku, tak v USA používá totiž klimatizační jednotky devět z deseti domácností, uvedl server idnes.cz v srpnu letošního roku.
Hlasová biometrie. Technologie, které se neubrání ani nejlepší imitátoři
V Česku se bohužel přesnými daty pochlubit nemůžeme. Víme pouze, že poptávka po instalaci klimatizačních jednotek u nás je zhruba okolo 20 tisíc jednotek pro domácnosti ročně. Další porovnání nalezneme u Polska, ke kterému existují podobná data. Podle serveru Statista je poptávka po klimatizačních jednotkách v Polsku 108 tisíc ročně, což vzhledem k 38milionovému obyvatelstvu znamená, že si asi 0,3 procenta populace každý rok chce instalovat klimatizační jednotku. U nás podle stejného propočtu jde o 0,2 procenta. Jak v sousedním Polsku, tak u nás se tedy, dle tohoto zběžného propočtu, stále jedná o velmi malé procento populace.
Předpoklad spotřeby elektrické energie vinou delšího klimatizování v letních měsících je tedy v České republice, ale obecně v Evropě (s výjimkou jižních zemí), s velkou pravděpodobností mimo. Hlavní argument pro zrušení letního času je tudíž v našich podmínkách neplatný.
