Když ekonomika roste, ale domácnosti nebohatnou

Bylo by naivní si myslet, že dynamicky rostoucí ekonomika znamená i proporcionální nárůst bohatství populace. Své o tom ví i nejrychleji rostoucí ekonomika Evropské unie, kterou je Rumunsko. Během jejího rozmachu se totiž bohatství Rumunů sotva odlepilo z místa. Kde hledat viníky? Především v řadách samotných spotřebitelů.

Přestože hrubý domácí produkt východoevropského státu v posledních letech roste, marnotratné jednání rumunských obyvatel brání tomu, aby se tato expanze projevila na jejich bohatství, uvedl server Bloomberg. Na růstu jmění domácností se prý nepodepsala ani sama vláda, která zvyšuje výdaje na státní zaměstnance a snižuje daně. Tento trend však nebude trvat věčně. Zadlužení země totiž nezadržitelně stoupá.

Rusko si posvítí na kryptoměny. Návrh zákona je na světě

Bohatství balkánské země, počítáno jako podíl čistého majetku na disponibilním příjmu, zůstalo za posledních pět let prakticky stejné. Zvýšení příjmů jde u rumunské populace zpravidla na zvýšení výdajů na jídlo a oblečení, popřípadě na dovolenou či elektroniku. Investování do dlouhodobého majetku, jako například do bytu, je spíše výjimkou.

„Rumuni za poslední roky nenastřádali v podstatě žádné bohatství. Ba naopak, jejich zadlužení na základě očekávání o lepších vyhlídkách do budoucna ještě vzrostlo. Mnozí lidé ani nepočkali, zda budou sliby vlády splněny, a začali ještě více spotřebovávat. Tím ale nashromáždili více dluhu. Korekce této situace je v budoucnu nevyhnutelná,“ uvedl pro Bloomberg ekonom Florian Libocor z BRD.

Evropská unie předpovídá, že v roce 2018 by měla rumunská ekonomika růst o 4,4 procenta poté, co už v roce minulém v růstu zastínila všechny ostatní ekonomiky unie. Situace ohledně bohatství rumunských domácností však s těmito čísly vůbec nekoresponduje.

Ukažme si na ně prstem. Černá listina daňových rájů podle EU

Rumunská inflace v prosinci dosáhla 4,5ročního maxima. Tamní centrální banka proto už začala se zvyšováním sazeb, které byly od roku 2015 nastaveny na historickém minimu. Dne 8. ledna došlo ke zvýšení o 35 bazických bodů na 2 procenta. Rozhodnutí centrální banky bylo ale oproti finančnímu trhu velmi opožděné. Úroková míra u hypoték se totiž začala zvyšovat už před zvýšením sazeb centrální bankou. Za poslední tři měsíce se průměrné měsíční splátky rumunských obyvatel zvýšily až o 15 procent. Příprava na finanční trable už je tak pravděpodobně nevyhnutelná.

Newsletter