Ministři zemí sdružených v OPEC se již začínají scházet ve Vídni, aby se zúčastnili pátečního zasedání, které mnozí označují jako nejtěžší od roku 2011. Tehdy seskupení zemí, včetně Venezuely a Íránu, zablokovalo snahy Saudské Arábie zvýšit produkci kartelu, která chtěla přibrzdit rostoucí ceny ropy. Tehdejší saudsko-arabský ministr Ali al-Naimi volal po zvýšení denních dodávek o 1,5 milionu barelů.
Během globální finanční krize v roce 2009 klesla cena ropy na 40 dolarů za barel. Protesty (tzv. Arabské jaro) v Severní Africe a na Středním východě způsobily problémy s dodávkou ropy Brent a její cena v dubnu 2011 vyšplhala až nad 120 dolarů.
Saúdská Arábie ignorovala odmítavé rozhodnutí OPEC a v roce 2011 během prvních osmi měsíců zvýšila produkci o 1,6 milionu barelů denně. Cena se tak stabilizovala a následující roky přetrvala na průměrné úrovni 110 dolarů. Pak ji v druhé polovině roku 2014 dolů strhla nová nabídka břidličné ropy z USA.
Dnes vidíme, že se cena zotavila z minim 27 dolarů za barel z roku 2016, a vzrostla na zhruba 75 dolarů. Zásluhu na tom má zejména úspěšné uplatnění dohody o omezení produkce z ledna 2017. OPEC se spolu s třetími zeměmi vedenými Ruskem podařilo udržet cenu na růstové trajektorii od června minulého roku. Po tom, jak trh překonal situaci globálního přebytku ropy, však Saúdská Arábie a Rusko minulý měsíc překvapily rétorikou o zvyšování produkce.
Tváří v tvář rostoucímu tlaku z rozvíjejících se ekonomik, které cítí dopad rostoucích cen ropy, silnějšího dolaru a vyšších nákladů na dolarové financování, cítí Saudi potřebu přizpůsobit nabídku ropy poptávce, aby se tak vyhnuli riziku zpomalení hospodářského růstu. Rozhodnutí je přehazováním si horkého bramboru.
Americký prezident Donald Trump nedávno obvinil na svém twitterovém účtu OPEC z odpovědnosti za rostoucí ceny suroviny. Íránský ropný ministr zas označil za vinné Spojené státy, které opět uvalily sankce na Venezuelu a Írán.
Hlavním důvodem, pro který je zvyšování produkce opět na stole OPEC, je přehnané škrcení dodávek ropy na trh. Ekonomický kolaps Venezuely a problémy v Angole snížily produkci v těchto zemích o více než 600 tisíc barelů denně pod cílovou úroveň. Zvýšení těžby v některých zemích tak nezmění dohodu o limitování dodávek. Jedinou otázkou nyní je, jak si toto navýšení rozdělí mezi sebou jednotliví producenti. Jak Saúdská Arábie, tak Rusko, jsou kapacitně schopné těžit víc.
Očekáváme proto, že OPEC bude souhlasit se zastropováním celkové výroby ropy, ale zároveň rozhodne o zvýšení dodávek z některých zemí. Irán a Venezuela možná budou proti, ale jak nám dokazuje rok 2011, neznamená to, že ostatním zemím to zabrání jednat na vlastní pěst.
Dopad na ceny ropy bude pravděpodobně omezený. Nikdo z producentů nechce zvýšit těžbu více, než by byl trh schopen absorbovat. Ropa Brent tak v dohledné budoucnosti pravděpodobně zůstane v pásmu mezi 71 a 81 dolary. V krátkodobém výhledu budou ještě výpadky podporovat růst ceny, ale koncem roku může riziko zpomalení světového růstu a poptávky vyvolat protichůdnou reakci.
Riziko výpadku dodávek ropy zvýraznil například minulý kolaps exportu v Libyi. Po bojích byla totiž země nucena uzavřít důležitý přístav Ras Lanuf. Reakce trhu byla i s ohledem na blížící se zasedání ve Vídni omezena, ale podtrhuje to riziko nárůstu cen. To opravňuje snahu Saúdské Arábie limitovat nárůst ceny mírným otevřením kohoutků. Navzdory důležitosti zasedání však neočekáváme, že by měl mít na ceny aktuální nějaký zásadní vliv.
Autorem textu je komoditní expert Saxo Bank Ole Hansen.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
