Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Světe, (ne)div se. Týden před ČNB a půl procenta dole

Koruna tento týden oslabila o zhruba půl procento, což ji dostalo na hodnoty z konce letošního října. Necelý týden před posledním zasedáním České národní banky v tomto roce se tak obchoduje těsně pod 25,70 za euro. Dalo se to čekat?

Koruna zahajovala týden kolem 25,55 za euro. Během následujících pěti dní pak oslabila o necelých 15 haléřů. Situaci nezvrátila nadále rostoucí inflace (byť pomalejší) ani jestřábí komentář ze strany ČNB. Oba tyto fundamenty překonal tzv. efekt konce roku.

Efekt konce roku se tradičně projevuje tím, že se někteří investoři rozhodnou uzavřít své otevřené pozice. V případě ČR je to spojeno mimo jiné s existencí Fondu pro řešení krize, do kterého jsou banky nuceny vyplácet příspěvky z korunových vkladů existujících ke konci prosince. Vzhledem k tomu, že tyto odvody obvykle bývají přeneseny na klienty držící otevřené korunové pozice (depozita), někteří z nich se raději rozhodnou pro jejich uzavření. S tímto scénářem ostatně počítaly již odhady agentury Bloomberg, u kterých dosahoval medián kurzu koruny vůči euru za poslední kvartál letošního roku hodnoty 25,80 EURCZK.

Inflace zvolnila. Z pohledu ČNB nic nového

Situaci nezvrátilo ani zveřejnění dat ohledně vývoje inflace. Ta v listopadu meziročně vzrostla o 2,6 %, zatímco trh čekal 2,7 %. Konečný výsledek tak byl sice o něco málo horší než predikce trhu, na druhou stranu byl zcela v souladu s prognózou ČNB, což se nakonec ukázalo jako klíčové.

Kurz koruny tak po výsledku listopadové inflace oslabil proto, že jej investoři vyhodnotili jako „poslední hřebíček do rakve“ vidiny možného prosincového zvýšení sazeb bankovní radou ČNB. V podstatě všechny zveřejněné fundamenty posledního vývoje české ekonomiky byly v souladu s prognózou centrální banky, vyjma mezd. Pokud k tomu připojíme kurz koruny, která sice v posledních dnech oslabovala, ale ne natolik, aby byl tento vývoj označen za proinflační riziko, dostáváme se do situace, kdy naprostá většina faktorů hraje pro ponechání sazeb na současných úrovních.

Mzdy rostou pomaleji, než čekal trh i ČNB. Vyšší sazby až příští rok?

S tím se shoduje i výsledek šetření agentury Bloomberg, v jehož rámci 14 z celkem 21 dotazovaných ekonomů a analytiků nepředpokládá, že by ČNB přistoupila během příštího čtvrtku k manipulaci se sazbami. My tento názor sdílíme, a to především na základě vývoje ekonomiky ve srovnání s prognózou ČNB a vývoje kurzu.

Pravdou je, že jsme i tak byli svědky několika čistě jestřábích komentářů od členů bankovní rady ČNB. Mezi ně patří Vojtěch Benda, který otevřeně řekl, že při prosincovém hlasování pravděpodobně zvedne ruku pro vyšší sazby. Dalším byl viceguvernér Mojmír Hampl, který v rozhovoru pro Seznam.cz nejprve uvedl, že potřebuje k rozhodnutí další data. Později však zaujal mnohem „ostřejší“ tón.

Hampl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tento týden poukázal na existující proinflační rizika vyvolaná silnou spotřebou, které dodává sílu především vývoj mezd. Tato situace tak podporuje scénář, který ČNB nastínila ve své citlivostní analýze a který naznačuje zhruba šest úrokových hiků do konce příštího roku, a to včetně letošního prosincového zasedání.

„Jestřáb“ Hampl z ČNB: Ve hře je šest kol zvyšování sazeb

I přesto, že jsme přesvědčeni, že jde o „varování“, které je na místě, držíme se prosincového scénáře nezvyšování sazeb. Hamplova slova však můžeme vztáhnout k dalším měnověpolitickým zasedáním. Představě, že by centrální banka přistoupila k rychlejšímu zvyšování sazeb oproti současné prognóze, nahrává stav trhu práce, kde míra nezaměstnanosti v listopadu klesla na nový rekord, stejně rekordní pak byl i počet volných pracovních míst a počet uchazečů na jedno pracovní místo. Pokud by tento trend pokračoval i v roce 2018, mohli bychom se dostat do situace dodatečných inflačních tlaků (jak stojí v citlivostní analýze), které se prozatím z dnešního pohledu plně neprojevily – přesně jak popsal Mojmír Hampl.

Suma sumárum, dle našeho názoru ČNB příští čtvrtek své sazby nezvýší (přítomno bude všech sedm členů rady), a udrží se tak v souladu s aktuální prognózou. Bude ale potřeba pečlivě sledovat rétoriku guvernéra Jiřího Rusnoka, který by mohl naznačit možnou změnu „tempa“ utahování měnové politiky. Na tu by dle našeho názoru mohlo dojít v únoru, kdy proběhne první měnověpolitické zasedání ČNB r. 2018, na kterém bude zveřejněna nejen aktualizovaná prognóza, ale zároveň i předpokládaný vývoj kurzu, se kterým centrální banka pracuje – s tím by se do hry mohl zároveň dostat i určitý sebenaplňující se efekt, pokud by kurz koruny byl výrazněji odlišný od toho, který ČNB zveřejní (což však neočekáváme).

ČNB bez impulzu. Ale bude to těsné

V závěru je pak nutné dodat, že představu o zvýšení úrokových sazeb až v únoru tento týden asi nejlépe reflektoval vývoj kontraktů FRA 3×6 (+4,08 %), které vzrostly mnohem více než FRA 1×4 (+1,2 %). To naznačuje, že byť investoři přikládají prosincovému hiku určitou pravděpodobnost, stále není vyšší než ta týkající se února 2018.

 

Newsletter