Přírodní katastrofy rozdělují chudé a bohaté. Případ USA

Oblasti, které mají větší pravděpodobnost zásahu hurikánem či záplavou, jsou na trhu nemovitostí citelně levnější, vyplývá z výzkumu ekonomů z Princetonu a Univerzity v Michiganu, který byl proveden v USA. Bohatší lidé se z těchto rizikových oblastí stěhují pryč, přičemž nemovitosti prodávají rychle a za nižší cenu. To vše ze strachu z příchodu dalšího období přírodní katastrofy. Ti, kteří ale zůstávají, jsou vysoce rizikovou skupinou. A jak se ukázalo při nedávných hurikánech právě ve Spojených státech, pojištěných jich bylo jen 10 až 15 procent.

Ušetřit zhruba 700 dolarů ročně za pojištění proti povodním láká nejednoho Američana. Jak jsme však byli svědky v minulých letech, risk se často nevyplácí a lidé končí bez domova a s prázdnou kapsou. Loňský hurikán Harvey v Texasu či ten letošní v Severní Karolíně jasně dokázaly, že chudší lidé jsou postiženi přírodní katastrofou mnohem závažněji, uvádí server usnews.com.

„Bohatí přežijí přírodní živly dobře, chudí už ne. I tyto situace nás jako společnost dále rozdělují,“ uvedl profesor Columbia University John Mutter. Rozdíl mezi bytelně postaveným domem a tím z lehkých materiálů může být v tom, že u prvního dojde k minimálnímu poškození oken a periferií, kdežto nízkonákladový dům může být během chvíle doslova srovnán se zemí.

Statistiky amerických úřadů pohotovosti navíc ukazují, že pouhá desetina všech domácností, které byly zasaženy hurikánem Florence, byla pokryta pojištěním proti povodním. Jakmile pak bouře přijde, lidé s nižším příjmem nemají stejné podmínky jako ti z vyšší třídy, uvádí usnews.com. „Mnohem více lidí, řekl bych miliony, potřebuje pojištění proti povodním, než jej v současnosti má. Při hurikánu Harvey v Houstonu pouze 15 procent lidí, kteří skončili se zatopeným domem, mělo pojištění. Komunikace směrem k veřejnosti v tomto ohledu není dostatečná,“ uvedl pro The Guardian prezident Coastal Risk Consulting Albert Slap.

Tři mýty o čínské „invazi“ do Afriky

Stačí se podívat na pár příkladů. Při největší katastrofě posledních let, hurikánu Katrina, neměli mnozí lidé auta, aby se včas a v bezpečí dostali ven z města. Podobně neměli například na motel, kde by dokázali se svou rodinou dočasně přespat. Ani načasování tohoto hurikánu, stejně jako texaského hurikánu Harvey, nebylo„optimální“. Většina lidí, která žije od „výplaty k výplatě“, už na konci měsíce neměla čím se zajistit, uvedla vědkyně z univerzity v Jižní Karolíně Susan Cutterová.

 

Ještě extrémnější případ je chudé Haiti, které je sužováno přírodou téměř každý rok. Například při zemětřesení v roce 2010 zde zemřelo 230 tisíc lidí. Hlavními důvody tak obrovských škod byla špatná infrastruktura a plechové domy bez jakýchkoliv standardních stavebních úprav.

Podobný „trend“ zastihl i Severní Karolínu. „Katastrofa ovlivňuje tu nejzranitelnější část obyvatelstva. Místa, která jsou nejvíce zatopená, jsou čtvrti starých domů. Lidé z předměstí jsou navíc obecně chudší a postrádají prostředky na to, aby se z oblasti mohli odstěhovat,“ dodala Cutterová. Problémem je i klesající cena nemovitostí v některých oblastech, které jsou za poslední roky považovány za rizikové. Lidé při prodeji takové nemovitosti získají méně, než budou potřebovat na nákup jiné s podobnými parametry. Jednou z nich je povodněmi sužované Key Biscane na jihu státu Florida.

Podle výzkumu Harvardovy univerzity je právě Key Biscane místem s největší korelací klesajících cen nemovitostí a přírodních katastrof v okolí Miami. To je výsledkem loňského hurikánu Irma, po kterém byla zaplavena většina ostrova. Názorným případem je prodej domu jedné z obyvatelek, Eleny Errauziz, která jej v této oblasti prodala za 1,5 milionu dolarů, přestože se cena pohybovala okolo 1,8 milionu. „Pravděpodobně jsme mohli s prodejem počkat na lepší nabídku, ale chtěli jsme se nemovitosti zbavit před dalším obdobím hurikánů,“ uvedla pro Reuters.

Klimatické změny tak z velké části ovlivňují zejména nízkopříjmové obyvatelstvo, uvádí výzkum Národního úřadu pro ekonomický výzkum z roku 2017. „Lidé s vyšším příjmem mohou vlastnit druhý dům, dovolit si lepší lékařskou péči nebo jídlo, jež je ochrání před prvotním šokem, který nastává po příchodu přírodního živlu,“ uvedli autoři výzkumu Boustan, Khan , Rhode a Yanguas. Ve stejné studii také uvádí, že většina bohatších lidí z těchto oblastí migruje do jiných měst či států. Oblasti zasažené hurikány nebo zemětřesením se tak stávají chudší a chudší.

Otrávení zaměstnanci. Firmě působí škodu ve výši třetiny mzdy

Newsletter