Ekonomika s nulovým růstem. Stabilní systém s minimem krizí?

„Pojďme ustat v tom honu za stále více neuvěřitelný nárůst bohatství, který jde až do takových krajností, že si ho necháváme uměle podporovat skrze dluhová anabolika,“ vyzývá Tomáš Sedláček ve svém bestselleru Ekonomie dobra a zla západní svět k opuštění modly HDP a ekonomického růstu, který musí běžet za každou cenu. Mohlo by takto být zabráněno ničivým finančním krizím?

Jak přitom dodává Adam Barrett, v konečném světě je nekonečný růst nemožný. Co si takhle představit ekonomiku s nulovým růstem, ptal se tento matematik s odkazem na výzkumy, které naznačují, že přinejmenším ve vyspělých zemích růst HDP nezvyšuje pocit štěstí? Jeho studie, která byla publikována v časopise Ecological Economics, se zblízka podívala na to, jak by taková nerostoucí ekonomika vypadala.

Jak si koupit štěstí

A z matematického modelu, k jehož vytvoření byl inspirován hypotézou finanční nestability postkeynesovského ekonoma Hymana Minskyho, mu vyšlo, že patrně lépe než ta současná. Barrett, který působí na Fakultě inženýrství a informatiky Univerzity v Sussexu, v něm modeloval řadu scénářů ekonomického vývoje, přičemž dospěl k závěru, že varianty s nulovým růstem vedou ke stabilnějšímu systému, který zažívá méně krizí a krachů:

„Náš ekonomický systém závisí na růstu, ale protože žijeme na konečné planetě, většina lidí souhlasí s tím, že existuje limit, jak dlouho to může pokračovat. Zpomalení ekonomické aktivity tedy má teoretický smysl, ale vždy je zatraceno s tím, že vyvolá náchylnost k finanční krizi,“ říká Barrett. „Můj výzkum však naznačuje, že nejenže to není nutně pravda, ale že u scénářů s nulovým růstem existuje vyšší pravděpodobnost, že zůstanou stabilní. Konec růstu nezpůsobil v mých testech nestabilitu,“ dodal matematik z Univerzity v Sussexu.

 

Vznik finanční krize má podle závěrů Barretta co do činění spíše než s tím, zda ekonomika roste či nikoliv, s nevypočitatelným dluhovým chováním; „čím rychleji se podniky snaží změnit míru zadlužení v závislosti na měnících se podmínkách, tím je pravděpodobnější, že přijde ekonomická krize.“ Tato studie je přitom první, která hodnotí relativní pravděpodobnost vzniku krize v období nulového růstu oproti období pozitivního růstu.

„Žádná ze studií dosud nezohlednila skutečnost, že kapitalismus je nestabilní a náchylný ke vzniku krize, a to dokonce i v období silného a stabilního růstu.“ To je přitom jedna z hlavních myšlenek Minskyho hypotézy finanční nestability. Navíc, na rozdíl od alarmujících závěrů francouzského ekonoma Thomas Pikettyho, Barrett zjistil, že konec růstu by nezpůsobil narůstající nerovnost: model ve skutečnosti ukázal, že v případě nulového růstu by se podíl mezd a platů pracovníků na celkových důchodech zvýšil. Na druhou stranu však studie připouští, že to by bylo vykoupeno častějšími významnými poklesy úrovně zaměstnanosti.

Hyman Minsky o krizi: Čím lépe se máme, o to horší přijde krach

Newsletter