Proč jsou zaměstnanci technologických gigantů, jako je Apple či Google, produktivnější než ostatní? Jde o kombinaci organizace, priorit, důvěry a schopnosti vést lidi, píše server Fast Company.
Podle poradenské společnosti Bain & Company jsou společnosti jako Apple, Netflix, Google a Dell o 40 procent produktivnější než průměrné firmy. To by mohlo vést k závěru, že příčinou je jejich schopnost přitáhnout ty nejkvalitnější zaměstnance s velmi vysokou produktivitou. Není tomu tak.
„Podle našich výzkumů mají tyto společnosti 16 procent hvězdných zaměstnanců, zatímco ostatní firmy 15 procent,“ říká partner Bain & Company Michael Mankins. „Mají tedy stejný mix hvězd jako ostatní, ale jsou schopny vyprodukovat mnohem víc,“ dodává.
Jde totiž o způsob práce s těmito vysoce produktivními zaměstnanci. Vedoucí pracovníci velkých společností z dvanácti sektorů po celém světě se shodují na tom, že tři složky lidského kapitálu ovlivňují produktivitu více než cokoli jiného. Jedná se o čas, talent a energii. Nejlepší čtvrtina společností uspořádala své byznys procesy tak, že jsou o 40 procent produktivnější než ostatní firmy. Díky tomu mají ziskové marže o 30 až 50 procent vyšší, než je průměr v jejich sektoru.
„Ve čtvrtek v deset dopoledne toho udělají více než ostatní za celý pracovní týden, ale ani pak nepřestanou pracovat,“ říká Mankins. „Tento rozdíl se násobí každý rok, během dekády tak dokážou vyprodukovat 30krát více než ostatní, a to se stejným počtem zaměstnanců,“ konstatuje.
Mankins se zabývá jejich metodami a myšlenkovým nastavením ve své knize TIME | TALENT | ENERGY: Overcome Organizational Drag and Unleash Your Team’s Productive Power. Podle jeho zjištění nejvíce záleží na třech hlavních faktorech.
Skládání týmů
Průměrná společnost se řídí metodou nezáměrného rovnostářství, ve kterém rozděluje své hvězdné hráče na všechny pozice. Nicméně firmy jako Apple a Google razí záměrně nerovnostářský přístup. „Specifikují si pár pozic, které jsou kritické pro úspěch a mají vliv na strategii a výkon společnosti, a obsadí 95 procent z nich áčkovými hráči,“ říká Mankins. „Zbytek funkcí obsahuje méně špičkových zaměstnanců.“
Jako příklad uvádí Apple a Microsoft po roce 2000. „Apple potřeboval méně než 600 inženýrů, kteří během necelých dvou let vyvinuli, otestovali a nasadili operační systém iOS10. Naproti tomu Microsoft potřeboval 10 000 vývojářů a pět let na vývoj, testování a nakonec na stažení operačního systému Windows Vista. Rozdíl je ve způsobu, jakým obě společnosti poskládaly svoje týmy.“
Apple nasadil hvězdný tým, protože iOS10 byl kritický pro úspěch jeho byznysu. Rozdíl spočíval také v odměňování členů týmu. Apple založil odměny na výkonu – nikdo nemohl dostat výjimečné hodnocení, dokud ho neměl tým jako celek. Microsoft naproti tomu použil odstupňované hodnocení, kde dvacet procent každého týmu dostalo výjimečné hodnocení a odměňování bylo zcela založeno na individuálním výkonu. Microsoft nakonec od tohoto systému odstoupil.
„Za každého člena týmu, který není hvězda, produktivita klesne. Jestliže je celý tým složen z hvězd, produktivita je mimořádně vysoká,“ říká Mankins.
Odstranění byrokracie
Průměrná firma ztrácí 25 procent svého výkonu kvůli organizační byrokracii, která žere čas a znemožňuje zaměstnancům dokončit svoje úkoly. To se často stává, když společnost roste a snaží se procesy nahradit úsudek pracovníků. Výzkum publikovaný v magazínu Harvard Business Review zjistil, že firemní byrokracie stojí americkou ekonomiku každý rok tři biliony dolarů ztraceného výkonu.
Nejčastěji se firemní procesy týkají řízení výdajů. Většina společností má nastavena omezení, audity a jejich zaměstnanci jsou sledováni. Ale například Netflix nic takového nemá. Jeho jediným principem je „jednej v zájmu Netflixu“. Společnost tímto říká zaměstnancům: „Předpokládáme, že tu nejste proto, abyste firmu brali na hůl, a proto nebudeme zavádět procesy, které stojí lidský kapitál a plýtvají časem a energií.“ Říkají svým zaměstnancům, aby používali svůj nejlepší úsudek. Ti tak nejsou nijak omezováni, a můžou tak být produktivnější.
Inspirující lídři
Zapálený zaměstnanec je o 44 procent výkonnější než ten spokojený. Nicméně pracovník, který se cítí svou prací inspirovaný, je až o 125 procent produktivnější než spokojený zaměstnanec. Firmy, které inspirují více zaměstnanců, tak mají lepší výkon než ostatní.
„Učili nás, že jste buď generál Patton a můžete inspirovat ostatní, nebo ne. Tak to ale není,“ říká Mankins. „Inspirujícímu vůdcovství se dá naučit. Společnosti, které si to uvědomí a investují do toho, zásadně vylepší svou produktivitu.“
Například společnost Dell Technologies už toto ví. „Prodejní týmy s inspirujícím lídrem byly o šest procent produktivnější. Těchto šest procent vede k rozdílu v ročních příjmech ve výši miliardy dolarů. Tak si spočítejte, nakolik vás vyjde rozdíl ve vedení lidí,“ říká Mankins.
Talent jednotlivce je skvělý, ale sám o sobě nedokáže přetvořit firmu ve hvězdu. „Můžeme se snažit napodobit zvyky vysoce efektivních jedinců, ale to samo o sobě nehraje roli, když to odporuje způsobu řízení dané společnosti,“ říká Mankins. „Špičkové firmy se soustředí na kolektivní, nikoli na individuální, výkon,“ uzavírá.
