Politika centrálních bank? Vymyká se kontrole


09:25 • 19. června 2017

Tagy: Dluh, dluhopisy, centrální banka, podnikání, finanční krize, bublina

Pokud bychom chtěli najít jedno slovo, které nejlépe vystihne současné ekonomiky vyspělých zemích, pak bychom patrně vybrali slovo dluh. V očích vlád je dluh často lékem na finanční krizi a globální recesi, pro mnohé ekonomy je však také nejpřímější cestou do těchto nelibých stavů. Na jednom se však shodnou všichni: v dnešní kapitalistické ekonomice je všudypřítomný. A co (nebo kdo) mu nejvíce pomáhá?

Jak uvádí server Zero Hedge, ať už se podíváme do USA, eurozóny, Velké Británie, Austrálie či do Japonska, v každém z těchto pěti vyspělých regionů převyšuje souhrnný dluh na konsolidovaném základě 360 % HDP. V případě Japonska, Velké Británie a eurozóny je to pak dokonce více než 400 % HDP. Vývoj dluhů jednotlivých regionů od 70. let minulého století lze sledovat na levém grafu.

Světová ekonomika v nebezpečí. Dluhová lavina je neúprosná

V posledním desetiletí lze však – kromě masivního nárůstu těchto dluhů – sledovat jeden zajímavý trend, který ukazuje pravý graf výše. Zatímco zadlužování soukromého sektoru zpomaluje, zadlužování toho veřejného naopak nabírá stále vyšší obrátky. Na grafu lze vidět změnu dluhu v procentech HDP (od 4. čtvrtletí 2007 do 4. čtvrtletí 2016), přičemž světle modré sloupce patří nefinančním soukromým podnikům a tmavě modré vládnímu sektoru.

Kdo za tím stojí? Server Zero Hedge přikládá zajímavý graf, který ukazuje, jak Evropská centrální banka (ECB), Bank of Japan (BoJ), Fed, Bank of England (BoE), Čínská lidová banka (PBOC) a Švýcarská národní banka (SNB) nafoukly svojí souhrnnou bilanci aktiv za poslední desetiletí na téměř 40 % světového HDP. Vládní dluhopisy přitom patří k tomu, co tyto instituce nakupují nejraději.

Bilance největších centrálních bank? Třetina světového HDP

Nakupováním obrovského množství cenných papírů centrální banky usnadňují zadlužování nejen přímo, ale i nepřímo. Následující graf ukazuje korelaci meziroční změny souhrnné bilance centrálních bank (tmavě modrá linie) a meziročních změny pětileté reálné úrokové míry v Evropě (světle modrá linie). Nákupní horečka měnových autorit snižuje reálné úrokové míry, které se pak promítají do vyšších cen na trzích aktiv, kde se následně nafukují ony pověstné bubliny. Toto tzv. kvantitativní uvolňování se tak zdá být společně s politikou nízkých úrokových sazeb vražednou kombinací. Jejich nadcházející navyšování tak bude kudlou vraženou do zad dlužníků.

Další růst, nebo krach? Bank of America čeká obojí!

 

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.