Bezrizikové akcie

Centrální banky se „nafukují“ nejrychleji za posledních 5 let


15:01 • 17. října 2016

Tagy: centrální banka, měnová politika, QE, ECB, Bank of Japan, Fed, Akcie, dluhopis

Globální měnová politika se nese ve znamení silné expanze. I přesto, že existuje pár výjimek, naprostá většina centrálních bank stále praktikuje výrazně uvolněnou politiku, o čemž nejlépe svědčí „nafukování“ jejich bilančních rozvah. Podle posledních informací agentury Bloomberg dosahuje tempo jejich růstu nejvyšších čísel od roku 2011. Deset největších centrálních bank tak letos spravuje aktiva v hodnotě 21,4 bilionů dolarů, což je oproti konci roku 2015 o 15 % více.

Hlavním argumentem uvolněné politiky je snaha o podporu růstu cen a o celkovou ekonomickou obnovu. Pravdou však je, že těchto kýžených výsledků se zatím velké většině bank nedaří dosáhnout. Inflace i růst se stále drží při zemi, zatímco akciové a především dluhopisové trhy rostou. A právě to je hlavní důvod, proč mnozí experti centrální banky obviňují z toho, že jejich snaha o „umělý“ růst je neefektivní a jejím jediným výsledkem je nafukování tržních bublin, které jednou nevyhnutelně splasknou.

Kam s penězi, až splasknou tři hlavní tržní bubliny?

Nárůst rozvah pozorujeme v podstatě od roku 2006. Tehdy, přesněji řečeno v polovině října 2006, spravovalo deset největších měnových autorit aktiva v hodnotě „pouhých“ 6 bilionů dolarů. Během deseti let se toto číslo více jak ztrojnásobilo, což nutně ovlivnilo jak akcie, tak i bondy.

Akciový MSCI All Country World index za tu samou dobu vzrostl o 19 %, zatímco dluhopisový benchmark Bloomberg Barclays Global Aggregate index o zhruba 50 %. Jen za letošek si pak první zmiňovaný index připsal 3 %, druhý 7,4 %.

Rekordmanem posledních deseti let je švýcarská centrální banka, jejíž bilance (v dolarovém vyjádření) je dnes téměř osminásobně větší.  Nejméně agresivní pak byla ruská autorita, u které byl pozorován nárůst o „pouhých“ 68 %.

Za letošek, tedy od konce prosince 2015, bylo nejvyšší bilanční nafukování pozorováno u Bank of Japan a u Evropské centrální banky. Jejich aktiva vzrostla celkem o 2,1 bilionů dolarů, což je více než součet nárůstu všech osmi zbylých největších bank za tu samou dobu. Švýcarská centrální banka svou rozvahu navýšila o 15 %, přičemž stejného výsledku dosáhla i její brazilská „kolegyně“. V případě Fedu a Čínské lidové banky pak byl pozorován naopak pokles, a to o 2 %.

Kolik je 21,4 bilionů dolarů?

Co si představit pod číslem „21,4 bilionů dolarů“? Tato částka představuje například 29 % celkového světového HDP naměřeného za rok 2015. Stejně tak se dá přirovnat ke třetině tržní kapitalizace všech akciových společností, které na světě existují. V neposlední řadě jde o zhruba polovinu hodnoty globálního dluhopisového indexu agentury Bloomberg.

Téměř 75 % všech aktiv centrálních bank spadá pod správu „velké čtyřky“, která je tvořena Čínou, USA, Japonskem a eurozónou. Zbylá šestka (Brazílie, Švýcarsko, Saúdská Arábie, Spojené království, Indie, Rusko) se pak jednotlivě „pyšní“ v průměru 2,5% podílem. Ostatních 107 centrálních bank, které na světě působí, pak spravuje méně jak 13 % z celkového koláče aktiv.

 

Napsat autorovi RSS

Absolvent Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty. Dříve studoval na Gymnáziu Voděradská. Když se rozhodoval o zaměstnání, Roklen pro něho byla jasná volba. Mezi jeho záliby patří ekonomie, finanční trhy, rybaření a vaření.

Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.