SizeID

Co se bude dít po „Czexitu“? 5 scénářů


19:41 • 24. února 2016

Tagy: Czexit, Brexit

Czexit. Odchod České republiky z Evropské unie. Pokud pomineme krátkodobé období zvýšené nejistoty, které po případném a zatím jen čistě hypotetickém, „Czexitu“ nastane, bude ze středně- a dlouhodobého hlediska podstatné, jaké uspořádání Česká republika s Evropskou unií a případně ještě dalšími stranami dojedná. Nabízí se v zásadě pět možností.

„Norský scénář“

Jedná se o režim, který by se podobal současnému uspořádání vtahu mezi EU a Norskem, takzvaný „norský scénář“. Česká republika by se připojila k Evropskému hospodářskému prostoru, a udržela tak plný přístup k jednotnému evropskému trhu. Neměla by však vliv na proces přijímání standardů a regulací EU, kterým by v rámci jednotného trhu podléhala.

Jen pro připomenutí, ačkoli obecně vládne názor, že klíčem k jednotnému evropskému trhu je členství v EU, skutečnost je jiná. Volný evropský obchod je výsledkem existence Evropského hospodářského prostoru, nikoli EU. Součástí tohoto prostoru jsou i ty země, které do EU nepatří, konkrétně zmíněné Norsko a dále Island a Lichtenštejnsko. Tento trojlístek pak společně se Švýcarskem tvoří Evropské sdružení volného obchodu, EFTA. Evropský hospodářský prostor vznikl roku 1994 na základě smlouvy právě mezi EFTA a Evropským společenstvím, předchůdcem EU.

České republika by s tímto řešením dále čerpala výhody přístupu k jednotnému trhu, ale nemohla by se účastnit dojednávání legislativy, která se jednotného trhu týká. Řešení má tedy objektivně svá pro i proti. 

„Turecký scénář“

Druhou možností je vytvoření celní unie po „tureckém“ vzoru. Ta by zaručovala, že zboží se mezi ČR a EU může pohybovat bez celních restrikcí. Některé sektory by mohly být vyňaty (v případě Turecka jsou vyjmuty zemědělství, služby a oblast veřejných zakázek). Vůči třetím zemím by se uplatňovaly jednotné tarify, stejné jak v EU, tak ČR. ČR by však musela nadále zahrnovat regulatorní standardy EU do svých zákonů.

Tato možnost je z hlediska zahraničního obchodu ČR objektivně rozhodně méně atraktivní než členství v Evropské unii.

 

Evropská média debatují #Czexit a další kandidáty na odchod z Evropské unie. Hlasovali byste v hypotetickém referendu pro ČR v EU či pro odchod ČR z EU? Ptáme se Vás na Twitteru @Roklen24

Zveřejnil(a) Roklen24 dne  24. únor 2016

 

„Švýcarský scénář“

Uspořádání po vzoru obchodního režimu mezi EU a Švýcarskem. Vznik souboru bilaterálních smluv umožňujících přístup českých firem na jednotný evropský trh ve vybraných sektorech.

„Švýcarský scénář“ je z hlediska ČR zřejmě nejatraktivnějším řešením v případě „czexitu“. Je však otázka, zda by s takovýmto uspořádáním souhlasil Brusel.  Z hlediska EU by se totiž mohlo zdát, že česká strana usiluje o vstup na jednotný trh pouze v odvětvích, kde se těší poměrně vysoké míře konkurenceschopnosti. 

Dohoda o volném obchodu

Česká republika může nezávisle uzavírat dohody o volném obchodu a samotný její obchodní vztah s EU je upraven právě jednou takovou dohodou. Tarifní překážky jsou v takovém případě nepravděpodobné, záleželo by ovšem značně na konkrétním znění dohody mezi ČR a EU. 

Toto řešení je zřejmě z hlediska ČR „druhým nejlepším“ po „švýcarském scénáři“. Zároveň by mohlo jeho dojednání být snazší než dojednání právě „švýcarského scénáře.“

Doložka nejvyšších výhod

Nevznikla by potřeba dojednávat společné standardy a regulace mezi ČR a EU. Avšak za tu cenu, že by ČR čelila externímu tarifu EU, což by mělo negativní dopad na náš zahraniční obchod.

To jistě nepříznivé. Na druhou stranu, mnozí vlivní ekonomové staví v současnosti otazník ze skutečný příspěvek evropské integrace k zintenzivnění zahraničního obchodu členských zemí. Například Andrew Rose, profesor Kalifornské univerzity v Berkeley, ve své loňské studii (Rose – Glick, 2015) spolu s kolegou připouští, že se mýlil, když na přelomu tisíciletí v kontextu debaty o evropské ekonomické integraci uváděl, že „vzájemný obchod libovolných dvou zemí, které se připojí k měnové unii, se téměř zdvojnásobuje.“ Právě takzvaný „Roseův efekt“, tj. opravdu výrazné prohloubení vzájemného obchodu vlivem integrace, byl přitom v době začátků eura ústředním argumentem jeho stoupenců. Podle kritiků Roseova efektu je například geografická blízkost pro intenzitu zahraničního obchodu podstatnější než členství v eurozóně. Je tedy možné, že se podobně jako členství v eurozóně přeceňuje z hlediska dopadu na zahraniční obchod i samotné členství v Evropské unii. 

Sečteno, podtrženo, „Czexit“ zůstává jen hypotetickou možností. Pokud by k němu došlo, ČR by nejpravděpodobněji ekonomicky profitovala v případě dojednání „švýcarského režimu“ ve vztahu s Evropskou unií. 

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc

Přejít na diskusi

Top zprávy



Související zprávy


Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.