Roklen College
Favorit

Co se bude dít po „Czexitu“? 5 scénářů


19:41 • 24. února 2016

Tagy: Czexit, Brexit

Czexit. Odchod České republiky z Evropské unie. Pokud pomineme krátkodobé období zvýšené nejistoty, které po případném a zatím jen čistě hypotetickém, „Czexitu“ nastane, bude ze středně- a dlouhodobého hlediska podstatné, jaké uspořádání Česká republika s Evropskou unií a případně ještě dalšími stranami dojedná. Nabízí se v zásadě pět možností.

„Norský scénář“

Jedná se o režim, který by se podobal současnému uspořádání vtahu mezi EU a Norskem, takzvaný „norský scénář“. Česká republika by se připojila k Evropskému hospodářskému prostoru, a udržela tak plný přístup k jednotnému evropskému trhu. Neměla by však vliv na proces přijímání standardů a regulací EU, kterým by v rámci jednotného trhu podléhala.

Jen pro připomenutí, ačkoli obecně vládne názor, že klíčem k jednotnému evropskému trhu je členství v EU, skutečnost je jiná. Volný evropský obchod je výsledkem existence Evropského hospodářského prostoru, nikoli EU. Součástí tohoto prostoru jsou i ty země, které do EU nepatří, konkrétně zmíněné Norsko a dále Island a Lichtenštejnsko. Tento trojlístek pak společně se Švýcarskem tvoří Evropské sdružení volného obchodu, EFTA. Evropský hospodářský prostor vznikl roku 1994 na základě smlouvy právě mezi EFTA a Evropským společenstvím, předchůdcem EU.

České republika by s tímto řešením dále čerpala výhody přístupu k jednotnému trhu, ale nemohla by se účastnit dojednávání legislativy, která se jednotného trhu týká. Řešení má tedy objektivně svá pro i proti. 

„Turecký scénář“

Druhou možností je vytvoření celní unie po „tureckém“ vzoru. Ta by zaručovala, že zboží se mezi ČR a EU může pohybovat bez celních restrikcí. Některé sektory by mohly být vyňaty (v případě Turecka jsou vyjmuty zemědělství, služby a oblast veřejných zakázek). Vůči třetím zemím by se uplatňovaly jednotné tarify, stejné jak v EU, tak ČR. ČR by však musela nadále zahrnovat regulatorní standardy EU do svých zákonů.

Tato možnost je z hlediska zahraničního obchodu ČR objektivně rozhodně méně atraktivní než členství v Evropské unii.

 

Evropská média debatují #Czexit a další kandidáty na odchod z Evropské unie. Hlasovali byste v hypotetickém referendu pro ČR v EU či pro odchod ČR z EU? Ptáme se Vás na Twitteru @Roklen24

Zveřejnil(a) Roklen24 dne  24. únor 2016

 

„Švýcarský scénář“

Uspořádání po vzoru obchodního režimu mezi EU a Švýcarskem. Vznik souboru bilaterálních smluv umožňujících přístup českých firem na jednotný evropský trh ve vybraných sektorech.

„Švýcarský scénář“ je z hlediska ČR zřejmě nejatraktivnějším řešením v případě „czexitu“. Je však otázka, zda by s takovýmto uspořádáním souhlasil Brusel.  Z hlediska EU by se totiž mohlo zdát, že česká strana usiluje o vstup na jednotný trh pouze v odvětvích, kde se těší poměrně vysoké míře konkurenceschopnosti. 

Dohoda o volném obchodu

Česká republika může nezávisle uzavírat dohody o volném obchodu a samotný její obchodní vztah s EU je upraven právě jednou takovou dohodou. Tarifní překážky jsou v takovém případě nepravděpodobné, záleželo by ovšem značně na konkrétním znění dohody mezi ČR a EU. 

Toto řešení je zřejmě z hlediska ČR „druhým nejlepším“ po „švýcarském scénáři“. Zároveň by mohlo jeho dojednání být snazší než dojednání právě „švýcarského scénáře.“

Doložka nejvyšších výhod

Nevznikla by potřeba dojednávat společné standardy a regulace mezi ČR a EU. Avšak za tu cenu, že by ČR čelila externímu tarifu EU, což by mělo negativní dopad na náš zahraniční obchod.

To jistě nepříznivé. Na druhou stranu, mnozí vlivní ekonomové staví v současnosti otazník ze skutečný příspěvek evropské integrace k zintenzivnění zahraničního obchodu členských zemí. Například Andrew Rose, profesor Kalifornské univerzity v Berkeley, ve své loňské studii (Rose – Glick, 2015) spolu s kolegou připouští, že se mýlil, když na přelomu tisíciletí v kontextu debaty o evropské ekonomické integraci uváděl, že „vzájemný obchod libovolných dvou zemí, které se připojí k měnové unii, se téměř zdvojnásobuje.“ Právě takzvaný „Roseův efekt“, tj. opravdu výrazné prohloubení vzájemného obchodu vlivem integrace, byl přitom v době začátků eura ústředním argumentem jeho stoupenců. Podle kritiků Roseova efektu je například geografická blízkost pro intenzitu zahraničního obchodu podstatnější než členství v eurozóně. Je tedy možné, že se podobně jako členství v eurozóně přeceňuje z hlediska dopadu na zahraniční obchod i samotné členství v Evropské unii. 

Sečteno, podtrženo, „Czexit“ zůstává jen hypotetickou možností. Pokud by k němu došlo, ČR by nejpravděpodobněji ekonomicky profitovala v případě dojednání „švýcarského režimu“ ve vztahu s Evropskou unií. 

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc

Přejít na diskusi

Top zprávy



Související zprávy


Diskuze k článku
comments powered by Disqus