Stěhování národů aneb útěk z mekky evropského bankovnictví

Britské banky mají za sebou několik nelehkých dní. Páteční výsledky hlasování o brexitu poslaly evropské finanční domy do hlubokých ztrát. Vše vyvrcholilo pondělkem, kdy Barclays a RBS odepsaly shodně více jak -10 %, což ve výsledku vyústilo v aktivaci „brzdících“ systémů, které ukončily obchodování s oběma tituly. Včera i dnes sice obě akcie už rostly, ovšem ani to je s nejvyšší pravděpodobností nezachrání před klíčovým rozhodnutím. Máme se tedy připravit na velký útěk z mekky evropského bankovnictví?

Londýn je tradičním finančním centrem starého kontinentu. Pravdou je, že odhlasovaný brexit ho dost možná o tento titul brzy připraví. Čím dál tím více se totiž objevují náznaky toho, že hlavní bankovní domy přesunou své pobočky mimo Londýn, potažmo mimo samotné Spojené království.

První „vlašťovky“ se objevily již před samotným referendem. Jamie Dimon, CEO banky JP Morgan, tehdy na adresu britské pobočky sdělil, že v případě vítězství odpůrců EU bude potřeba přemístit zhruba čtvrtina ze všech 16 tisíc zaměstnanců mimo londýnský trh. Obdobně je na tom i Jes Staley, CEO banky Barclays, který vyslovil nejistotu ohledně budoucnosti svých zahraničních pracovníků působících v Británii.

„Pro ty z vás, kteří nejste občané Spojeného království, ale působíte tam. Je jasné, že volba odchodu z Evropské unie vyvolá mnoho otázek o vaší budoucnosti. Nepředstírám, že znám odpovědi, ale vím, že jste hnací silou celé Barclays, a proto uděláme vše, abychom vás podpořili,“ cituje Staleyho slova server Business Insider.

I přesto, že je proces odchodu Británie z evropského bloku stále ještě v plenkách, je už jasné, že v případě bankovního sektoru bude reakce na jeho dopady nejcitlivější. Otázkou však zůstává, jakým směrem se banky nakonec vydají.

Kapitáne, kam s tou lodí?

Pravdou je, že velké bankovní stěhování národů by nemuselo být až tak náročné, především z hlediska vzdálenosti od Londýna. Jedním ze žhavých favoritů nového finančního centra Evropy je totiž hlavní město Irska – Dublin.

„Velké množství britských společností přesune své „dcery“ či samotné základny do Irska, aby tak i nadále zůstaly součástí EU,“ míní Brian Jacobsen, hlavní stratég oddělení správy portfolií Wells Fargo Funds Management. „Z dlouhodobého výhledu by se tak Dublin mohl stát novým finančním centrem Evropy.“

Argumentace pro podporu irského hlavního města je jasná. Stále je a bude součástí EU, je blízko Londýna, potažmo celé kontinentální Evropě, mluví se zde anglicky a v neposlední řadě, což je pro bankovnictví klíčové, zde panuje relativně přátelské daňové prostředí.

Právě poslední zmiňované charakteristiky si ještě před brexitem všimlo několik zahraničních firem. Irská korporátní daň totiž patří s 12,5 % ze zisků z obchodování a s 25 % z těch neobchodních mezi ty nižší v rámci vyspělého světa. Ze známých jmen si této výhody všiml například Apple, Google, Twitter či Johnson a Johnson. Z hlediska finančního sektoru je pak již zažitým trendem přesouvat do Irska především oddělení backoffice.

Pozitivní pak pro ostrovní stát je i fakt, že se mu po poslední finanční krizi podařilo (obzvláště díky příznivé daňové politice) opětovně nastartovat ekonomický růst. Proto by z hlediska po-brexitového vývoje mělo Irsko patřit k těm největší beneficientům.

Ti, co rádi cestují…

Na starém kontinentě však existují další alternativy irského Dublinu, které jsou zajímavé obzvláště pokud vezmeme v potaz otázku politického rizika spjatého se Severním Irskem. Server Financial Times v tomto směru poukazuje na další země, především na Německo a Francii, konkrétně města Frankfurt a Paříž.

„Pravděpodobnost toho, že by Německo opustilo Evropskou unii, je nulová,“ řekl v souvislosti se stěhování bank Bart Friedman, spoluvlastník společnosti Cahill Gordon & Reindel. „Jde o naprosto stabilní zemi se vzdělanou pracovní silou a bez větších politických extrémů. Proto se Frankfurt jeví jako ideální sídlo finančních institucí.“

Pozadu nechce zůstat ani Paříž, která chce německou velmoc co nejdříve předehnat. „Už připravujeme rudý koberec,“ sdělil médiím již na začátku června Jean-Louis Missika, místostarosta Paříže. Celkem neobyčejné gesto pokud si vzpomenete na rok 2012, kdy francouzský prezident Hollande navrhl 75% milionářskou daň, která byla posléze schválena a zase zrušena.

Přilákat evropské finanční společnosti má za úkol speciální skupina Paris Europlace, která si za motto svého programu zvolila heslo „Vítejte v Evropě“. Podle slov jejího prezidenta sice Francie nechtěla, aby Britové EU opustili, ovšem když už se tak stalo, britské banky jsou v zemi galského kohouta vítány.

Hlavním „tahákem“ má být stávající finanční infrastruktura, která již obsahuje čtyři z hlediska aktiv největší evropské banky, dále pak levnější kanceláře, dobré zázemí v matematickém vzdělání pracovní síly a v neposlední řadě i spojení se zbytkem Evropy. Na druhou stranu, v neprospěch Paříže hraje nesrovnatelně vyšší zdanění.

Na francouzské volání již na začátku roku reagovala banka HSBC. Ta by podle informací serveru Financial Times mohla do Paříže přesunout až tisícovku svých zaměstnanců, obzvláště z oddělení tradingu a investičního bankovnictví.

Newsletter