Bilance centrálních bank. Od „Lehmanů“ srazily sazby 690krát

Jak moc jsou centrální banky aktivní? Od poloviny září 2008, kdy krachla americká Lehman Brothers, srazilo 50 světových centrálních bank své sazby celkem 690krát. Uvedlo to průzkum společnosti JP Morgan.

Co oněch 690 úrokových sražení znamená? Podle „Morganů“ to vychází na jedno snížení sazeb za tři obchodní dny. Pravdou je, že vinou této aktivity se centrální banky podle mnohých exportů dostaly do situace, kdy jim doslova dochází munice….

„Snižování úroků se mělo primárně vypořádat s dopady finanční krize, stejně tak mělo podpořit ekonomický růst,“ přepisuje slova studie JP Morgan server CNBC. „Na druhou stranu, tato aktivita centrální banky připravila o manévrovací prostor. Například Bank of Japan se díky své činnosti stala držitelem 45 % emitovaných japonských státních dluhopisů a více jak 65 % tamních ETF. Stejně tak patří mezi top 10 akcionářů u 90 % zaknihovaných firem. V tuto chvílí už tak moc možností nemá.“

ECB, vláda, média: Chtějí úmyslně potopit nejstarší banku světa?

Možný „exit“ rozhodně není jednoduchý. Svět se po finanční krizi 2008/2009 změnil. Jak trhy, tak především sami investoři si na prostředí minimálních sazeb doslova zvykli. Stejně jak je patrné, že inflace, která je centrálními bankéři zmiňována jakožto hlavní důvod uvolněné měnové politiky, nereaguje na ekonomický vývoj tak, jak by z teoretického hlediska měla.

Z řady tak vybočuje jako jediný Federální rezervní systém, který se – sice pomalu, ale jistě – vydal na cestu úrokové normalizace. To samé se však nedá říci například o Evropské centrální bance, která dost možná své sazby nezvedne ani do doby, než vypukne další finanční krize.

„Jestli se ještě někdy vrátíme do stavu před Lehmany? Podle aktuálního klimatu na trzích si myslím, že ne,“ řekl pro CNBC Anasakti Thaker, ekonom z PhillipCapital UK. „Měnová politika je předimenzovaná a chybí jí dostatečná podpora ze strany světových vlád, které tudíž vinou své nečinnosti v oblasti fiskálu selhaly. Tím pádem se nacházíme v situace levných úvěrů a nízkých sazeb, vzhledem k čemuž se však střetáváme s naprosto neadekvátní úrovní ekonomického růstu.“

Předčasný důchod pro Yellenovou? Zapomeň, Trumpe

Do celé „kauzy“ navíc zasahují fundamenty nejistoty, jako je například brexit či skutečná podoba Trumpovy politiky, které vyšším sazbám rozhodně nenahrávají. Naopak se dá čekat, že se centrální banky budou i nadále držet svého kormidla, kterým budou své sazby řídit tak, aby nervózní investory alespoň nějak uklidnily.

Newsletter