Blíží se termín konce intervencí na českou korunu. Zejména firmy si často kladou otázku, jak se kurzově zajistit a co nás zřejmě čeká v následujících týdnech?
Na začátku roku byl pozorován poměrně rychlý nárůst inflace, tudíž inflačního cíle ČNB bylo dosaženo dříve, než se čekalo. Tempo růstu cen v poslední době roste a půjde v následujících měsících pravděpodobně ještě nahoru. Z čistě fundamentálního hlediska tak centrální banka už nemá důvod, proč by měla intervence jakkoliv prodlužovat, když cenová inflace roste a české ekonomice se daří.
Na eurokoruně vidíme stabilní spotový kurz, který se pohybuje kolem 27,00 EURCZK. Forwardy se drží pod touto úrovní a očekávají posílení české měny.
Jak se české banky poperou s pointervenční dobou?
Peníze, které exportéři získají ze zahraničí, se začínají čím dál tím více stávat součástí zajištění formou kurzového hedgingu s ohledem na blížící se konec intervenčního režimu. Na trh navíc vstupují spekulanti sázející na výrazné zpevnění české měny, které jim vzhledem k prostředí minimálních úrokových sazeb slibuje mnohem zajímavější zhodnocení. Je tedy možné, že tlak spekulativního kapitálu bude ještě sílit, stejně jako zájem exportérů (posledních „opozdilců“) o zmiňované zajištění. Na základě těchto úvah se domníváme, že by se forwardové kurzy mohly pohybovat ještě k silnějším úrovním.
Pokud by byl tlak na korunu příliš silný, ČNB má dostatek munice pro tlumení kurzových výkyvů. Jak sama uvedla, při větším kolísání je připravená kurzovou volatilitu vyhlazovat. Jednou z možností, kromě režimu řízeného floatingu, je například zavedení záporných úrokových sazeb.
Hampl (ČNB): Klidnější obchodování? Exit o chvíli později
V tom krátkém po-exitovém období se koruna může pohybovat oběma směry. Vhledem k vysokým sázkám spekulantů na posílení české měny by po ukončení intervencí mohlo přijít období vybírání dlouhých pozic, především ze strany zahraničních spekulantů. To by mohlo korunu vrátit nazpět k intervenční hladině. V případě opravdu velkých realizací zisků by mohla koruna oslabit dokonce i nad tuto hranici. V dlouhodobém rámci však očekáváme, že se kurz domácí měny dostane pod hranici 27,00 EURCZK.
Čeští exportéři se mohou zajistit prostřednictvím krátkodobých a dlouhodobých forwardů. Jejich nákladovost zobrazují swapové body přepočtené na den.
Parabola, kterou můžeme vidět na grafu výše ve srovnání swapových bodů krátkodobých a dlouhodobých forwardů, poukazuje na to, že ty krátkodobé (do 2 měsíců) jsou levnější a exportéři je mohou v průběhu času rollovat, tedy odsouvat jejich splatnost do budoucna.
Druhá varianta je zajišťování se dlouhodobě na 1 rok a více. Jde o sice dražší scénář, ale exportérům tím ubyde starost, zejména pokud mají jasno o svých budoucích eurových příjmech.
Rozjíždí se další spekulace na českých dluhopisech?
Jak ukazuje graf výše, nejdražší a nejvolatilnější jsou právě 3M a 4M swapové body po přepočtu na den, a to s ohledem na odhadované ukončení intervencí ČNB a následný vývoji kurzu koruny. Naopak ty krátkodobé od 2W do 1M a vybrané dlouhodobé (15M až 24M) klesají a jsou tedy již relativně levnější.
Co se týče vývoje 3M forwardové křivky (viz graf níže), v posledních dnech jsme pozorovali její mírný nárůst směrem v neprospěch koruny. Tento pohyb se dá vysvětlit pravděpodobným uzavírání některých dlouhých korunových pozic.
Dle našeho názoru ČNB nebude chtít exit intervencí zbytečně natahovat, jelikož fundamentálně koruna splňuje všechny podmínky pro uvolnění režimu. Můžeme tedy uvažovat o termínech v řádech týdnů.
Je pravděpodobné, že česká měna bude po ukončení intervencí velmi rozkolísaná. Není tedy vyloučeno, že centrální banka bude muset tlumit pointerveční trh dalšími podpůrnými opatřeními na omezení kurzových výkyvů, které povedou ke stabilizaci. Otázkou je, zda s případnými podpůrnými kroky bude přicházet adhoc, nebo je s koncem intervencí rovnou představí.
Předpokládáme, že se doposud poklidný rybník české koruny zřejmě velmi brzy zajímavě rozvlní.
