Česká republika v současnosti dosahuje více než 84 % průměru Evropské unie z hlediska hrubého domácího produktu na obyvatele dle kupní síly. Patří jí tak v současném žebříčku osmadvaceti států 15. příčka. Jaká bude skutečnost po odchodu Velké Británie z EU a případném budoucím rozšíření unie na Balkán?
V aktuálním žebříčku se na vrcholu dlouhodobě drží Lucembursko, které dosahuje 264 % unijního průměru. Na opačném konci se s pouhými 48 % krčí Bulharsko. Nejvíce průměrnými státy jsou v rámci Evropské unie Francie spolu s Itálií, jejichž HDP na hlavu podle kupní síly dosahuje ve srovnání s unijním průměrem 105 %, respektive 95 %.
Česká republika z tohoto srovnání vychází z postkomunistických států nejlépe, i když dlouhodobě v této kategorii dominovalo Slovinsko. Bankovní problémy v tamní ekonomice však tento jihoslovanský stát přibrzdily. Čechům se daří postupně přibližovat pomyslnému průměrně bohatému národu EU. Česká republika ale není nejlepší jen mezi postkomunistickými zeměmi. Nechali jsme za sebou i Portugalsko, Řecko nebo Maltu, šlapeme na paty Kypru a v horizontu deseti let bychom snad mohli dohnat i Španělsko s Itálií.
| EU 28 | 100% |
| eurozóna 19 | 106% |
| Velká Británie | 109% |
| Belgie | 116% |
| Bulharsko | 48% |
| Česká republika | 84% |
| Dánsko | 123% |
| Německo | 124% |
| Estonsko | 76% |
| Irsko | 147% |
| Řecko | 70% |
| Španělsko | 93% |
| Francie | 105% |
| Chorvatsko | 58% |
| Itálie | 95% |
| Kypr | 86% |
| Lotyšsko | 64% |
| Litva | 75% |
| Lucembursko | 264% |
| Maďarsko | 69% |
| Malta | 81% |
| Nizozemsko | 131% |
| Rakousko | 124% |
| Polsko | 70% |
| Portugalsko | 75% |
| Rumunsko | 56% |
| Slovinsko | 82% |
| Slovensko | 77% |
| Finsko | 109% |
| Švédsko | 128% |
A jak bude vypadat pozice českého občana po chystaném odchodu Velké Británie z EU? Jelikož Spojené království patří v unii k nadprůměrně bohatým zemím, po jeho odchodu se Česká republika posune unijnímu průměru o více než 2 %.
A jak by to bylo v případě rozšiřování unie dále na Balkán? Uvažme hypotetickou situaci, kdy by Velká Británie nebyla součástí Evropské unie a balkánské země byly členy EU již dnes. Výchozím bodem jsou tak aktuální hodnoty hrubého domácího produktu na hlavu. Každému je zřejmě jasné, že vyspělost nečlenských balkánských států je někde jinde. Vždyť Srbsko, Albánie a Černá Hora, tedy státy mající ke vstupu do Evropské unie aktuálně nejblíže, nedosahují ani životní úrovně Bulharska, jež je v rámci EU nejchudší.
Pokud by se tyto země staly členy Evropské unie, pak by životní úroveň Česka překročila 92 % unijního průměru. To je pro srovnání aktuální úroveň Španělska, a to ještě před brexitem. V kontextu dnešních událostí je sice možnost připojení Turecka nemyslitelná, ale pokud by i k tomuto došlo, pak by se Češi posunuli dokonce na 93 %.
Průměrná životní úroveň občana EU po odchodu Velké Británie dozajista poklesne. Při rozšiřování dále na Balkánský poloostrov však utrpí ještě daleko více. Česká republika by se v takovém případě stala v podstatě typickým reprezentantem Evropské unie, což s sebou přinese důsledky i v dotační politice EU. Česká republika, ačkoli je nyní čistým příjemcem, bude po odchodu Velké Británie čistým příjemcem i nadále, ale už ne tolik čistým jako je nyní. Po případném přijetí balkánských států do evropského společenství by se však mohla Česká republika stát i čistým plátcem. Tím by odpadl jeden z hlavních argumentů zastánců členství v Evropské unii.
Na členství České republiky v EU najdeme jistě řadu pozitiv, ale i negativ. Z pohledu dotací, což je jedno z významných pozitiv (alespoň jak to občané ČR většinou vnímají), je třeba počítat s tím, že čistá pozice příjemce se časem změní. Češi vstupovali do unie s vidinou přiblížení se západu. V tomto modelu je však počet západních a východních zemí takřka vyrovnaný nehledě na to, že České republice by patřilo z hlediska životní úrovně 14. místo z 30.
| EU 28 | 100% |
| eurozóna 19 | 116% |
| Belgie | 127% |
| Bulharsko | 52% |
| Česká republika | 92% |
| Dánsko | 134% |
| Německo | 136% |
| Estonsko | 83% |
| Irsko | 161% |
| Řecko | 76% |
| Španělsko | 102% |
| Francie | 115% |
| Chorvatsko | 63% |
| Itálie | 104% |
| Kypr | 94% |
| Lotyšsko | 70% |
| Litva | 82% |
| Lucembursko | 290% |
| Maďarsko | 76% |
| Malta | 89% |
| Nizozemsko | 144% |
| Rakousko | 136% |
| Polsko | 77% |
| Portugalsko | 83% |
| Rumunsko | 62% |
| Slovinsko | 90% |
| Slovensko | 85% |
| Finsko | 120% |
| Švédsko | 140% |
| Srbsko | 39% |
| Albánie | 32% |
| Černá Hora | 46% |
