AKTUALIUZOVÁNO – V prvním prázdninovém měsíci klesl jak počet, tak i objem nových hypotečních úvěrů. Úroková sazba v červenci poklesla jen mírně, a to na 2,02 procenta.
V červenci si pro hypoteční úvěr přišlo do bank 7213 klientů. To je o 3609 méně než v červnu. Stejně tak poklesly i objemy. V sedmém měsíci letošního roku si lidé sjednali hypotéky v objemu 14,578 miliardy korun. Během června se přitom objemy vyšplhaly na 22,206 miliardy korun.
„Průměrné sazby hypotéčních úvěrů jsou stále přikovány k 2% hranici a banky v červenci zkoušely spíše jen kosmetické změny. Nadále také dochází ke vzájemnému sbližování sazeb. Rozdíl reportovaných sazeb se u většiny bank přispívajících do Fincentrum Hypoindexu oproti průměrným sazbám v červenci vešel do 0,05 procentního bodu a ani u zbývajících bank, které mají např. specifické rozdělení fixací, nejsou odchylky nijak závratné,“ uvedl hlavní analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.
Červenec je vždy slabší
Hypotéky kopírují nejen minulý rok, ale i ty předešlé. V červenci je vždycky menší zájem o hypotéky, než v červnu. Co se počtů týká, jde o nejnižší zájem o hypotéky nejen za letošní rok, ale od ledna 2016. Stejně tak i objemy jsou nejnižší od ledna roku 2016.
Česká národní banka 4. srpna rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb. 2T repo sazba vzrostla o 0,2 procentního bodu na 0,25 %, lombardní sazba se zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,5 % a diskontní sazba zůstala beze změny na 0,05 %. Jde o první zvýšení sazeb od listopadu 2012.
Zvýšení sazeb Českou národní bankou je minimální. Do hypotečních úvěrů se změna sazeb promítne nejspíš jen v řádu desetin procenta. „Nedělejme si iluze, že zvýšení základní sazby centrální banky o 20 bazických bodů zásadním způsobem změní podmínky na úvěrovém trhu,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Je to spíš naznačení směru, kam sazby mohou směřovat. Reálné úrokové podmínky se tím změní minimálně,“ dodal.
Generální ředitel a předseda představenstva Ekospolu Evžen Korec upozornil na to, že podle nejnovějších požadavků ČNB by výše splátek všech úvěrů vůči příjmu (ukazatel DSTI) žadatele neměla překročit 40 procent měsíčního příjmu. Zároveň by si žadatel neměl půjčit více než je pětinásobek jeho čistého ročního příjmu (ukazatel DTI). Ukazatel DSTI nastavený na ČNB doporučovaných 40 procent znamená, že zájemce o byt s čistým příjmem 25 tisíc korun by mohl čerpat úvěry s měsíčními splátkami maximálně do 10 tisíc korun.
Při úrokové sazbě 1,87 procenta to znamená, že si při hypotéce se splatností 30 let může půjčit 2,75 milionu korun, a to ještě pouze za předpokladu, že nemá žádné jiné půjčky včetně kontokorentu či kreditní karty. Takovou částku si ale stejně nepůjčí, protože na scénu nastupuje ukazatel DTI. Při jeho platnosti na úrovni 5, jak požaduje ČNB, si klient s měsíčním příjmem 25 tisíc korun může půjčit pouze 1,5 milionu korun. Za takovou částku si nyní novou byt nekoupí takřka nikde.
Korec podotkl, že nejhorší situace je v hlavním městě, kde musí mít člověk na nový byt v novostavbě čistý příjem přes 51 tisíc korun. V Praze byla přitom v letošním prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu průměrná mzda přes 36 tisíc korun hrubého. Pro jednotlivce tak bude vlastní byt prakticky nedostupný, problém bude mít i domácnost se dvěma průměrnými platy.
To podle Korce povede k jedinému – developeři budou muset nabízet takové byty, které si budou moci jejich klienti dovolit. „To znamená, že se na trh vrátí levné byty. A nové byty nabízené s přemrštěnou cenou vyšší než 90 tisíc korun za metr čtvereční budou muset zlevnit. Jinak na ně nikdo nebude mít a zůstanou v cenících developerů jako nikým nechtěné ležáky,“ dodal šéf Ekospolu.
