Příliš mnoho financí. Kdy finanční sektor škodí růstu?


09:25 • 18. dubna 2017

Tagy: Banky, úvěry, Dluh, hospodářský cyklus, růst

Zatímco v dobách nerozvinutého bankovnictví mohl nedostatek finančních aktiv zbrzdit ekonomický růst, dnes to vypadá, že růst finančního systému už nemusí být pro ekonomiku žádným přínosem, ba ji může dokonce škodit. To potvrzují i závěry výzkumu dvou ekonomů a jedné ekonomky z Princetonské univerzity.

Jakožto měřítko rozvoje finančního sektoru se obvykle používá ukazatel poměru soukromých dluhů k HDP. A jak můžeme vidět na následujícím grafu, od 60. let 20. století tento ukazatel téměř nepřetržitě roste jak ve vyspělých (AEs), tak i v rozvojových zemích (EMDEs).

U vyspělých ekonomik je patrný jediný výraznější pád, a to kolem roku 2008, který je spojen s globální finanční krizí. Relace soukromých dluhů k HDP je zde přitom o poznání vyšší než u rozvojových zemí, přičemž v roce 1990 se tento rozdíl začal ještě prohlubovat. Avšak navzdory rychlému rozvoji finančního sektoru – růst HDP na hlavu zůstal ve vyspělých ekonomikách takřka nezměněn.

Když ekonomický růst nečiní národy šťastnými

Přitom o prospěšnosti finančního sektoru pro ekonomiku už toho bylo napsáno mnoho. Někteří autoři tvrdili, že banky a finanční trhy alokují kapitál do nejproduktivnějších odvětví a snižují informační neefektivnost. Šanci uspět pak dostanou také odvětví, která nejsou schopná vytvářet dostatek vnitřních finančních prostředků.

Je nepochybné, že finanční trhy a bankovnictví ve svých ve svých počátcích velkým dílem přispěly k ekonomickému růstu. Avšak s rychlým rozvojem finančního systému si ekonomové začínali klást otázku, zda už financí vlastně není příliš. Zdá se totiž, že finance podporují ekonomiku pouze do určitého bodu.

Eilyn Yee Lin Chong, Ashoka Mody a Francisco Varela Sandoval z Princetonské univerzity se snažili tento bod objevit. Analyzovali vztah poměru soukromých dluhů k HDP a průměrného (za pět let) růstu HDP na hlavu ve vyspělých a v rozvojových ekonomikách. Na grafu lze vidět, jak se situace změnila po roce 1990, kdy v řadě zemí dosáhly soukromé dluhy hodnoty 90 % HDP – korelace mezi růstem financí a růstem HDP na hlavu se změnila z pozitivní v negativní.

Bilance největších centrálních bank? Třetina světového HDP

Realita je však ještě složitější. Pokud byly země rozděleny na vyspělé a rozvojové, bylo zjištěno, že u těch rozvojových je korelace pozitivní před i po 1990 (i když po 1990 je slabší), avšak pro vyspělé je korelace mírně negativní před 1990 a prudce negativní po 1990.

A jaký z toho podle ekonomů z Princetonu plyne závěr? Tato data mohou být interpretována tak, že onen hledaný bod je zhruba 90 % HDP. Pokud soukromé úvěry přesáhnou tuto hodnotu, pak už je jejich vliv na hospodářský růst negativní.

Zvláště pro roce 1990, kdy řada vyspělých zemí přesáhla tuto hodnotu, lze ve vyspělém světě sledovat pokles růstu HDP na hlavu. U rozvojových ekonomik pak růst HDP na hlavu po překročení této hranice zpomalil. A u zemí eurozóny má pak růst HDP na hlavu sklon klesat ještě před tím, než soukromé dluhy atakují hranici 90 % HDP.

Světová ekonomika v nebezpečí. Dluhová lavina je neúprosná

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.