Poté, co se svět během včerejšího dne dozvěděl, že jeden z nejznámějších investorů světa Warren Buffett nakupuje Apple a IBM, ostatní ho, jak už je obvyklé, následovali. Nakousnuté jablko tak vykázalo růst o téměř 4 %, známá IT firma pak o více jak 1 %. Během úterý vyložil své karty další známý hráč. George Soros – muž, který porazil Bank of England, investor a filantrop – však není tak optimistický jako jeho kolega. Podle zprávy americké Komise pro cenné papíry sází Soros na pád indexu S&P 500, souběžně s tím pak, pro mnohé nečekaně, na růst zlata.
Podle serveru CNBC vlastní Soros Fund Management 2,1 milionů „put“ opcí, spekulujících na propad, burzovně obchodovaného fondu (tzv. ETF) SPDR S&P 500, který sleduje stejnojmenný benchmark. Oproti poslednímu čtvrtletí minulého roku tak Soros v tomto případě navýšil svůj podíl o zhruba jeden milion kusů instrumentu.
George Soros varuje: Dnešní situace připomíná rok 2008
Celkově se Sorosův fond zbavil v prvním kvartále 2016 zhruba třetiny původního objemu držených amerických akcií. Snížení expozice o 37 % tak aktuálně znamená, že muž, který porazil Bank of England, má ve svém držení akcie o hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů. Z jednotlivých oblastí, ze kterých se investor stáhl, je možné jmenovat například telekomunikace a chemický průmysl. U konkrétních firem je pak řeč o Endo International či Delta Airlines.
George Soros o krizi, imigrantech a nechuti nakupovat
Soros vs. zlato aneb obrat o 180 stupňů
Investice do zlata si v tomto případě žádá vlastní prostor. Byl to totiž právě Soros, kdo kdysi v roce 2010 tvrdil, že žlutý kov je jedna „maximální bublina“. Tehdy byla jeho argumentace založená především na činnosti nejen světových vlád, ale především centrálních bank. Terčem jeho kritiky se stala politika udržování nízkých úrokových sazeb, které vytváří podmínky pro vznik cenových bublin, což byl dle investorových slov právě případ zlata.
V tuto chvíli Soros obrací o 180 stupňů. Podle dostupných informací během posledních třech měsíců investoval jeho fond do koupě 1,05 milionů akcií SPDR Gold Trust, který je největším „zlatým“ ETF na světě. Tato investice byla oceněna na zhruba 123,5 miliardy dolarů. Zároveň zakoupil 1,7% podíl (cca 19,4 milionů akcií v hodnotě 263,7 mil. USD) těžařské společnosti Barrick Gold, která je největší producentem zlata na světě a dnes zároveň i americkou firmou s největším podílem akcií v rukou Sorosova fondu.
Titul společnosti Barrick se v posledních měsících stal poměrně oblíbený. Vyjma Sorose nakoupila tyto akcie i společnosti CI Investments, a to v objemu 1,5 milionů akcií. Těžařská firma tak díky osekání nákladů a omezování zadluženosti letos zažila více jak zdvojnásobení ceny svého titulu (viz graf).
Soros opět pohřbil Čínu. Katem rudého draka je… – Roklen24.cz https://t.co/Aj9e7H05ai prostřednictvím @roklen24 #Soros #China #debt #crisis
— Roklen24.cz (@roklen24) 22. dubna 2016
Proč zrovna zlato?
Cena zlata za letošní rok stoupla o bezmála 20 %, přičemž začátkem května si sáhla dokonce na svá 15mesíční maxima (viz graf č.2). Hlavním důvodem boomu je nejen oslabující dolar, ale rovněž i snížení obav ohledně tempa růstu navyšování amerických úrokových sazeb.
Dalším důvod pro koupi zlata je možné nalézt na devizových trzích. Měny zemí, které patří k tradičním producentům drahého kovu, v posledních měsících vůči americkému dolaru sice zpevňovaly, stále jsou však slabší oproti situaci před dvěma roky. Jde tedy o pozitivní scénář především pro těžaře mimo USA, jejichž náklady jsou denominované v domácí měně a příjmy naopak v dolarech.
Příkladem může být rubl, který spadl o 45 %, stejně tak i jihoafrický rand, který se nachází zhruba v polovině úrovně z června 2014 (viz graf č.3).
Pozitivně pro zlato hovoří i trend zavádění efektivnější produkce, který přispívá k celkovému snižování nákladů. Od roku 2012 klesly náklady na těžbu jedné unce kovu, bez započítání budoucích projektů a průzkumu nových nalezišť, o zhruba 34 % (viz graf č.4).
Snižování nákladů je rovněž spjato se splácením dluhů „zlatých“ společností. V době, kdy kov procházel dlouhodobou rally, jeho producenti se čím dál tím více zadlužovali, aby mohli investovat do další těžby. Pozdější pád ceny pro mnohé znamenal problém, ovšem dnes již většina z nich objem zadlužení znatelně redukuje (viz graf č.5). Vyjma nižších nákladů dochází i k odprodeji některých aktiv.
V neposlední řadě je nutné zmínit kvalitu těžby. Největší těžaři prodávají některá horší naleziště, stejně tak i odepisují slabší projekty. To ve výsledku znamená, že průměrné úrovně rezerv, měřené objemem zlata v metrické tuně rudy, rostou (viz graf č.6). Ti, kteří méně kvalitní aktiva skupují, je zase získávají za poměrně dobrou cenu.
Prosíme o Váš názor! Spustili jsme pro Vás portál Roklen24.cz v novém designu, s novým obsahem. Jak se Vám líbí? Odpovězte nám na několik otázek! Děkujeme! – CHCI ODPOVĚDĚT
