Zápis z jednání ČNB: Jestřábi z rady, ovšem se zastřiženými křídly

AKTUALIZOVÁNO – I přesto, že na posledním zasedání České národní banky bylo vystoupení guvernéra Rusnoka vyhodnoceno jako až nečekaně jestřábí, dnešní zápis všem „dravcům“ lehce zastřihl křídla. 

Přetrvávajícím zdrojem nejistoty je podle bankovní rady České národní banky i nadále vývoj kurzu koruny. Vlivem uzavírání korunových pozic finančních investorů v podmínkách chybějící protistrany se přitom kurz může v příštích čtvrtletích nacházet na slabších hodnotách oproti prognóze. Naopak aktuální i očekávané ceny ropy byly hodnoceny jako protiinflační riziko. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB, které se konalo 29. června.

„Proinflační tlaky v podobě rostoucí ekonomiky a zvyšujících se mezd nedovolí dlouhodobé odkládání navýšení úrokové míry, a to i přes opatrnou argumentaci znějící z bankovní rady,“ uvedl ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodla na tom, že bilance rizik stávající prognózy je vychýlena lehce proinflačním směrem. V této souvislosti byl zmíněn dynamičtější růst domácí ekonomické aktivity a mezd, který se odráží v mírně vyšší hodnotě jádrové inflace oproti prognóze. 

 

Centrální bankéři také řešili rizika plynoucí ze zahraničního vývoje. Na jednu stranu zmínili pozitivní vývoj ekonomické aktivity v eurozóně, jejíž tempo růstu v posledních čtvrtletích zrychluje. Na druhou stranu uvedli nejistoty ohledně obchodní politiky USA, průběhu brexitu a situace bankovního sektoru některých zemí eurozóny.  Ohledně inflačních tlaků ze zahraničí byla diskutována úroveň minimální ceny ropy, při které je těžba z alternativních zdrojů zisková. 

Bankéři se shodli na tom, že prognóza z 3. situační zprávy se velmi dobře naplňuje. S prognózou je přitom konzistentní nárůst domácích úrokových sazeb ve 3. čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu příštího roku. Zazněl nicméně názor, že před zvyšováním úrokových sazeb je třeba mít jistotu o robustnosti inflačních tlaků z domácí ekonomiky tak, aby dokázaly převážit nad případnými protiinflačními šoky plynoucími ze zahraničního vývoje.

V režimu flexibilního cílování inflace by nárůst sazeb mohl nastat později, než naznačuje prognóza, protože náklady předčasného zpřísnění měnové politiky jsou stále vyšší než náklady poněkud pozdější reakce. V této souvislosti bylo poukázáno na asymetrii v pohybu úrokových sazeb, jejichž výše je zdola omezena nulovou spodní hranicí, zatímco ve směru zpřísnění měnových podmínek žádné omezení není.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %.
Pro rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek a Marek Mora.

Newsletter