Řecko chystá comeback. Možná již brzy

Řecko chce otestovat kapitálový trh novou emisí dluhopisů, a to možná již tento měsíc. Poslední takový pokus učinilo před třemi lety, ovšem s nevalným výsledkem. Jaké jsou vyhlídky řecké vlády tentokrát?

Pokusný balónek

Atény jsou zatím stále závislé na zahraniční pomoci. Díky třetímu záchrannému balíčku, ze kterého si Řecko může na základě dohody z léta 2015 od eurozóny půjčit až 86 miliard eur, má země peníze až do srpna příštího roku. Potom by si měla potřebné finance získávat zase sama, a to na kapitálovém trhu. Řecká státní úvěrová agentura si chce však ještě zavčas před ukončením programu otestovat apetit investorů na nových řeckých dluhopisech. A první takový pokusný balónek by podle informací německého ekonomického serveru Handelsblatt mohla vypustit již tento měsíc.

Jednat by se podle něj mělo o pětileté dluhopisy v objemu kolem tří miliard eur. Ty by měly nahradit bondy vydané v roce 2014 se stejnou dobou splatnosti. Takovou emisí by mohlo Řecko snížit svou potřebu refinancování pro rok 2019, která doposud činí kolem 20 miliard eur oproti 11,3 miliardám v roce 2018.

Původní úvahy o refinancování tříletých bondů vydaných rovněž v roce 2014 a splatných 17. července novou emisí již mezitím kvůli blízké době splatnosti vypadají spíše nerealisticky.

 

Jisté je však to, že Řecko bude muset za nové peníze na kapitálovém trhu zaplatit úrokovou sazbou ve výši čtyř až pěti procent, což je výrazně více než jedno procento, které platí za záchranné úvěry z eurozóny. Mimoto Řecko u půjček z fondu stability profituje z odkladů splátek úroků i jistin.

Náklady na úvěr však zřejmě nebudou to nejdůležitější, protože by mělo jít spíše jen o menší částku. Jde hlavně o to, otevřít si znovu přístup k trhu.

Není kam spěchat

Atény by se však nyní neměly snažit nic uspěchat, ozývá se podle serveru z řad institucionálních investorů. Emisi by prý podle nich měla předcházet pořádná „roadshow“. A to hovoří spíše pro její termín až někdy na podzim, zvláště když by pak mohlo Řecko úvěr získat levněji. Poté, co ratingová agentura Moody´s na konci června zvýšila středomořské zemi úvěrový rating o stupeň na Caa2, očekává se nová známka na konci července i od Standard & Poor´s. Další zvýšení ratingu by mohlo zlepšit podmínky na trhu i přesto, že jsou řecké dluhopisy stále hodnoceny hluboko pod investičním stupněm.

Největší důvěra od začátku dluhové krize

Zdá se navíc, že po skončení více než ročního přetahování s věřiteli důvěra investorů v řecké bondy opět roste. Výnos desetiletých řeckých dluhopisů minulý týden klesl na 5,3 %, což je nejnižší hodnota od září 2009. Již tehdy bojovalo Řecko s rostoucími náklady na refinancování. Na začátku roku 2010 země přišla o přístup na trh. Koncem dubna musel tehdejší socialistický premiér Giorgos Papandreou prosit své kolegy z eurozóny o pomoc. Díky třem záchranným balíčkům přiteklo od té doby do Řecka téměř 250 miliard eur. Velká část přitom byla použita na refinancování splatných úvěrů. Další 8,5 miliardy euro schválili ministři financí eurozóny v polovině června, tyto peníze však zatím ještě nebyly vyplaceny.

První pokus o comeback

Jak již bylo zmíněno výše, není v současné době plánovaná emise první snahou Řecka o návrat na kapitálový trh od začátku krize. Již v dubnu 2014 tehdejší konzervativní vláda testovala trh s pětiletými dluhopisy, které v červenci následovaly tříleté. Druhá emise však do státní pokladny přinesla jen 1,5 namísto plánovaných tří miliard eur. Investory tehdy znejistila vyhlídka na předčasné parlamentní volby a možné vítězství radikálního levicového uskupení Syriza.

Řecké vyhlídky

Takové obavy zde však v současné době nejsou. Vláda premiéra Alexise Tsiprase, která by měla vládnout do září 2019, je i přes těsnou většinu v parlamentu, kde má 153 ze 300 křesel, považována spíše za stabilní. Požadovaným reformám a úsporným opatřením se sice stále vzpírá, nakonec je však, byť s neustálými odklady, provádí.

Pokud by mělo dojít k předčasným volbám, pravděpodobně by je vyhráli opoziční konzervativci, kteří slibují urychlení strukturálních reforem. Nové volby by tak nebyly na rozdíl od roku 2014 žádným strašákem, ale naopak pozitivní vyhlídkou.

Pro investory by mohl být pozitivní i fakt, že Řecko ze záchranných prostředků doposud muselo čerpat méně, než se plánovalo. Z 86 miliard schválených v roce 2015 zbývá ještě kolem 30 miliard eur. Tyto peníze by tak po skončení programu v srpnu 2018 mohl záchranný fond eurozóny ESM ponechat Řecku k dispozici jako určitou bezpečnostní síť.

Kdy a za kolik

To, zda řecká vláda vypustí pokusný balónek nové emise již v červenci, nebo až na podzim, záleží především na vývoji výnosů. Koneckonců je to i otázka politiky. V roce 2014 činil výnos tehdy vydaných pětiletých dluhopisů 4,95 % a Tsipras bude chtít plánované bondy na trhu udat v každém případě za výhodnějších podmínek než jeho konzervativní předchůdce Antonis Samaras před třemi lety. V opačném případě by se totiž politicky znemožnil.

Newsletter