Kdo nahradí Draghiho v čele ECB?


10:11 • 8. září 2017

Tagy: ECB, Draghi, Fed, Janet Yellenová, centrální banka, Německo, Francie, eurozóna

Nedávné setkání guvernérů tří významných centrálních bank v americkém Jackson Hole, Maria Draghi, Janet Yellenové a Haruhika Kurody, bylo možná poslední příležitostí, kdy jsme mohli vidět tyto tři osobnosti pohromadě.

Spekulace o příštím šéfovi Fedu, který začátkem roku 2018 vystřídá Janet Yellenovou, jsou již v plném proudu. Kurodovi v čele Bank of Japan končí funkční období v dubnu. Nynějšímu šéfovi Evropské centrální banky Draghimu pak skončí funkční období sice až koncem roku 2019, ale o jeho možném nástupci se začíná hovořit již nyní. Kdo ho nahradí? V úvahu připadá například šéf německé centrální banky.

Nový šéf Fedu? Yellenovou možná nahradí Trumpův poradce

Německé tabu

Moc, kterou ve svých rukou soustředí vedení ECB, je poměrně značná. Například Mezinárodní měnový fond ve své aktualizované prognóze v červenci uvedl, že globální expanze má stále pevnější základ díky příspěvku (mimo jiné) eurozóny. S tím, jak ECB pravděpodobně v dohledné době začne upouštět od své výrazně expanzivní politiky, budou mít rozhodnutí, která padnou ve Frankfurtu, značný dopad na kapitálové trhy.

ECB a „Super Mario“ ve světle reflektorů globálního trhu

Jenže taková moc v rukou Německa byla od druhé světové války až dosud v Evropě považována za tabu. Je čas jej přehodnotit? Podle průzkumu jedné britské expertní skupiny by se příštím šéfem ECB mohl stát současný guvernér německé centrální banky Jens Weidmann.

Němec, nebo Francouz?

Britský think tank OMFIF (The Official Monetary and Finacial Institutions Forum) podle německého serveru Finanzen.net uvedl s odvoláním na vlastní průzkum, že 61 % dotázaných expertů sází na to, že tento post zdědí právě německý guvernér. Na výběr kromě něj byl ještě prezident francouzské centrální banky Banque de France, Francois Villeroy de Galhau, kterého tipovalo 30 % dotázaných, a „nějaká jiná osoba“ (9 %).

Volba jednoho ze zástupců dvou největších ekonomik v regionu dává logický smysl. Jenže většina evropských zemí by stále nemusela zkousnout, kdyby se silné postavení Německa v Evropě prostřednictvím obsazení této funkce Němcem ještě posílilo. Stačí, že banka již sídlí ve Frankfurtu a v mnoha ohledech připomíná Bundesbank.

Weidmann sám nedávno v rozhovoru pro Börsen-Zeitung uvedl, že považuje debaty o nástupci Draghiho za předčasné. Pokud by však byl německý zástupce jako možný kandidát na tento post dopředu vyloučen, mohlo by to podle něj v některých zemích podkopat přijatelnost eura.

Proti Francouzům zase hovoří fakt, že Francie si své místo na výsluní měnové politiky v nedávné době již „užila“ – Draghiho předchůdce byl Francouz Jean-Claude Trichet.

Pokud v boji o tento post dostane hlas nějaká menší země, mohlo by to být podle agentury Bloomberg znamení, že si cestu na Draghiho post připravuje nějaká větší. Například španělský ministr hospodářství Luis de Guindos si podle ní stěžuje, že jeho země není dostatečně zastoupena, a zdá se, že bude v ECB usilovat o post viceprezidenta.

Analytik: QExit? Klidně může přinést měnovou válku

Prezidenta ECB de iure volí Evropská rada, tedy skupina lídrů EU. Ve skutečnosti však jde o většinu podskupiny, která používá euro. Výsledek je ale v podstatě založený na kombinaci určitého konsensu a složitého vyjednávání, které probíhá již dlouho před samotnou volbou.

OMFIF poukazuje také na to, že v blízké době bude třeba obsadit i další důležité posty. Koncem roku 2017 končí funkční období šéfa Euroskupiny (grémia ministrů financí eurozóny, jemuž nyní předsedá nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem), v roce 2019 předsedy Evropské komise (nyní lucemburský politik Jean-Claude Juncker) a v roce 2020 předsedy Evropské rady (v současné době Polák Donald Tusk).

Němci již některé ekonomické posty zastávají, ale ne ty nejvýznamnější. Například nedávno byl zvoleným prezidentem Evropské investiční banky Němec Werner Hoyer. Klaus Regling zase vede Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism), který poskytuje zemím a bankám v eurozóně půjčky. Němka Elke Koenig je zase v čele rady jednotného mechanismu pro řešení bankovních krizí (Single Resolution Board).

Podaří se Němcům tentokrát konečně získat i klíčový post prezidenta ECB?  

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.