Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. Americký investor s maďarskými kořeny se ale vymyká vžité představě o bezskrupulózním finančním žralokovi. Jeho peníze totiž z nemalé části míří na charitu, slouží k podpoře lidských práv či k financování projektů v zemích třetího světa. Finančník a filantrop Soros ve středu oslaví 85. narozeniny.
Génius, podivín, samaritán i provokatér – to vše o sobě v určitých fázích života slýchával. Prostřednictvím svého hedgeového fondu Quantum Fund dokázal Soros po desítky let zhodnocovat peníze investorů, sám pak vydělal miliardy; jeho jmění se podle časopisu Forbes odhaduje na 24 miliard dolarů. Sorosova nadace Open Society Foundations pak například koncem studené války pomáhala disidentským skupinám ve střední a východní Evropě.
Jako investor vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Sorosův „majstrštyk“ přišel v září 1992, kdy vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc celou miliardu dolarů. Miliony Britů jej nenáviděly a zbytek světa obdivoval. Když o pár let později (a několika útocích na další ekonomiky) začal Soros kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal: „Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce.“
Ani Soros, který patří mezi nejsledovanější investory na světě, se ale navzdory své pověsti protřelého hráče nevyhnul obchodním neúspěchům a ztrátám. Za využití neveřejných informací se dočkal i obvinění a pokuty. V poslední době byl Soros například slyšet v souvislosti s kritikou Německa kvůli jeho politice na záchranu eura. Podle něj úsporná opatření vnucená německou kancléřkou Angelou Merkelovou Evropě jen zhoršila krizi.
Sorosův životní příběh by mohl nést podtitul „jak se nemajetný mladík vypracoval mezi světovou investorskou elitu“. Narodil se 12. srpna 1930 v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.
Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků. V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře, jak na poli investic (začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním.
Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva. „Mohl jsem být zabit nacisty. Mohl jsem promarnit svůj život za komunistů. To je to, co mě vedlo k myšlence otevřené společnosti,“ vysvětlil Soros, proč se rozhodl zaměřit dobročinnost právě směrem, na který jej ještě za dob vysokoškolských studií navedl filozof a pedagog Karl Popper.
Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž díky nadaci podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77. V roce 1991 Soros v Praze založil Středoevropskou univerzitu; česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola město opustila. Dlouhodobě Soros například pracuje na zlepšení postavení Romů.
Soros, mimo jiné minoritní vlastník fotbalového klubu Manchester United, je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová. Z předchozích manželství má Soros pět dětí – čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem. Stejně jako George se i on věnoval filantropii.
