Trh práce ve středoevropském regionu naráží na limity

Nezaměstnanost ve středoevropském regionu (CEE) dlouhodobě klesá. Zaměstnanost dosahuje historicky nejvyšších úrovní a na trhu se již začíná projevovat nedostatek pracovních sil. V České republice, Polsku, Maďarsku i na Slovensku se již nezaměstnanost nachází pod mírou nezaměstnanosti nezrychlující inflaci (NAIRU), což vytváří tlak na růst mezd. Jejich průsak do cenové hladiny však bude zřejmě jen velmi pozvolný. Ukázala to analýza Komerční banky.

Zaměstnanost v regionu na historicky nejvyšších úrovních

V České republice se míra zaměstnanosti vyšplhala na nejvyšší úroveň v její historii a již poměrně výrazně přesahuje průměr EU. Přestože ve zbytku regionu se míra zaměstnanosti nachází pod průměrem EU, i zde došlo od konce roku 2013 k výraznému zlepšení. Za růstem míry zaměstnanosti stojí jednak současná fáze hospodářského cyklu, ale i významné strukturální změny na trhu práce. V jednotlivých státech rostou i výdaje na politiku zaměstnanosti, přičemž země také lépe čerpají prostředky z Evropského sociálního fondu.

Na trhu práce dochází ke strukturálním změnám

Na trhu práce ve Středoevropském regionu dochází postupně ke strukturálním změnám. Jednou z nich je měnící se skladba zaměstnaných osob. Stále větší prostor si na trhu práce získává věková kategorie 50 – 64 let. Zatímco v 90. letech se podíl této skupiny na celkové zaměstnanosti pohyboval kolem 5 %, v letošním roce dosahuje v regionu v průměru kolem 15 %. Za tímto nárůstem stojí strukturální důvody. S kvalitnější lékařskou péčí se prodlužuje střední délka života. To vedlo v zemích CEE regionu k postupnému zvyšování hranice pro odchod do důchodu.

Lidé však odchody do důchodu odkládají i dobrovolně. Růst participace věkové skupiny 55 – 64 jde však na vrub mladé generace. Podíl kategorie 15 – 24 let na celkovém počtu zaměstnaných osob dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 1995 se ve většině zemí regionu nacházel kolem 15 % (kromě Maďarska, kde byl 10 %), v současné době nedosahuje ani 5 %. I za tímto vývojem lze hledat strukturální změny. Jedná se jednak o demografické faktory, ale také o rostoucí počet absolventů vysokých škol. Zaměstnanost mladých se tak v CEE regionu pohybuje poměrně výrazně pod průměrem zemí EU.

Využívání částečných úvazků zaostává

Zatímco podíl částečných úvazků na celkové zaměstnanosti dosahuje v EU 20 %, v zemích CEE se pohybuje kolem 5 %. Práci na částečný úvazek využívají především ženy. V EU pracuje na zkrácený úvazek celá jedna třetina pracujících žen, v sousedním Německu a Rakousku se toto procento blíží dokonce 50 %. CEE region se svými průměrnými 4,1 % tedy značně zaostává. Přitom o práci na částečný úvazek je podle agentur nabízejících práci velký zájem. Využívají ji nejen ženy, velký zájem je o ni i mezi mladými lidmi. Ti tak mohou získávat praxi při studiu, popřípadě hledají práci i mimo svůj studijní obor, aby vylepšili svůj rozpočet.

Jak se ale zdá, i přes nedostatek pracovních sil, který je již v některých oborech patrný, zaměstnavatelé v CEE regionu o práci na částečný úvazek příliš nestojí. To se pak odráží i v délce pracovního týdne, který například v České republice o 3 hodiny převyšuje počet odpracovaných hodin v Evropské unii. Ostatní země regionu jsou na tom o něco lépe, i tak je u nich ale počet odpracovaných hodin v týdnu vyšší (Polsko 38,8 hodin, Slovensko 38,5 hodin, Maďarsko 38,3 hodin, EU 36,3). Spíše než tvorbou zkrácených úvazků se zaměstnavatelé snaží kompenzovat nedostatek pracovních sil rostoucím počtem přesčasových hodin.

Strukturální změny na trhu práce dokumentuje i vývoj Beveridgeovy křivky, která v našem případě dává do poměru vývoj míry nezaměstnanosti (ILO) a reálných mezd. Křivku jsme sledovali v průběhu třech hospodářských cyklů. Z grafů je patrné, že křivka má tendenci posunovat se postupně směrem doleva a dolů, kdy tento posun je ještě více patrný na vývoji nominálních mezd. Z toho vyplývá, že růst reálných mezd se s každým dalším hospodářským cyklem zpomaluje, snižuje se ale i míra nezaměstnanosti.

Nejvíce pracovních míst nabízí oblast služeb

Kromě míry zaměstnanosti je Česká republika lídrem v regionu, i pokud jde o míru volných pracovních míst. Ta v Q1 16 podle Eurostatu dosáhla 2,5 %, což znamená, že na tisíc pracovních pozic v domácí ekonomice připadalo 25 volných. V sousedním Polsku se jednalo jen o 5 volných míst na stejný počet obsazených i volných pracovních míst.

Strukturou volných pracovních míst jsou si v poslední době nejblíže Polsko a Česká republika, kde je vice než 50 % volných pozic tvořeno v oblasti soukromých služeb. Společným trendem je i to, že tento podíl během posledních několika čtvrtletí klesal (v České republice výrazně ve prospěch průmyslu). Naopak na Slovensku a v Maďarsku je největší nabídka volných pracovních míst v oblasti veřejných služeb. Na tomto faktu se podílejí různé vládní programy, které se snaží snížit nezaměstnanost. V Maďarsku mezi ně patří například program veřejných prací (Public work program), ve kterém by do konce letošního roku mělo být zapojeno již 260 tisíc osob, od roku 2013 běží také Job protection action plan, který pomáhá zapojit do pracovního procesu skupiny, které mají problém nalézt práci – mladiství, ženy po mateřské dovolené, starší lide. Kromě toho Maďarsko také zřizuje různé programy na podporu zaměstnanosti, které jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu (v období let 2011 – 2014 bylo v takovýchto programech zapojeno zhruba 150 tisíc lidí). Podíl veřejných služeb na tvorbě nových pracovních míst v Polsku a Maďarsku však v posledních čtvrtletích postupně klesá a stále větší roli získávají služby soukromé.

Nezaměstnanost v regionu klesá

Míra nezaměstnanosti (ILO) v regionu stále klesá. Nejlépe si vede Česká republika, která se v Q2 16 s nezaměstnaností na úrovni 4,0 % zařadila na první místo v rámci celé EU. Dobře si vede i Polsko a Maďarsko, které se s nezaměstnaností okolo 6 % nachází pod průměrem EU. Pokud jde o dlouhodobou nezaměstnanost, drží nechvalný prim Slovensko. Problémem je především nezaměstnanost lidí se základním vzděláním, dále lidí, kteří jsou v exekuci a z toho důvodu nechtějí vstoupit do pracovního poměru, ale i mladistvých do 29 let, problémem je i nezaměstnanost v odlehlých regionech, či nezaměstnanost některých národnostních menšin.

Míra nezaměstnanosti pod NAIRU v celém regionu

Míru nezaměstnanosti nezrychlující inflaci (NAIRU) jsme pro účely naší analýzy odhadli s pomocí Phillipsovy křivky. To, že míra nezaměstnanosti dosáhne NAIRU znamená, že se na trhu práce již začíná projevovat nedostatek pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. V první fázi hospodářského cyklu mají firmy tendenci zvyšování mezd spíše odkládat, aby vylepšili své hospodářské výsledky. Naopak v bodě, kdy míra nezaměstnanosti dosáhne NAIRU, firmy ve snaze získat kvalifikovanou pracovní sílu zvyšují mzdy a to i na úkor svých ziskových marží.

Míra nezaměstnanosti se podle našeho odhadu nachází pod úrovní NAIRU ve všech zemích CEE. V České Republice a Polsku je tato mezera dokonce již větší, než tomu bylo na vrcholu hospodářského cyklu v roce 2008. To bude postupně vytvářet tlak na růst mezd. Otázkou je, zda se vyšší mzdy přelijí i do růstu cenové hladiny, což se zatím příliš nedělo. Převahu doposud měly vnější faktory (nízké importní ceny, ropa).

Mzdy porostou, inflaci potlačí nahoru jen pomalu

Z dlouhodobého hlediska by země středoevropského regionu měly být schopny generovat další nová pracovní místa, neboť poptávka po jejich výstupech zůstává slušná. I tak ale zaměstnavatelé v některých oborech budou již narážet na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Problém zajistit si vhodnou kvalifikovanou pracovní sílu by mohl vést k vyššímu využívání práce na částečný úvazek, zaměstnávání mladistvých či žen, což jsou oblasti, které skýtají značné rezervy. Doposud se zaměstnavatelé snažili nahrazovat chybějící pracovní sílu spíše rostoucím počtem přesčasových hodin, což je budoucna neudržitelné. Ve všech zemích regionu se již míra nezaměstnaností nachází pod nezaměstnaností nezrychlující inflaci (NAIRU), což bude vytvářet další tlak na růst mezd. Přestože v minulosti tento stav vedl k rychlému růstu jádrových cen, v současné situaci bude průsak vyšších mezd do cenové hladiny spíše pozvolný. Rychlejší akceleraci inflace budou i nadále brzdit nízké dovozní ceny a inflační očekávání ukotvená na nízkých úrovních. Díky deflaci ve většině regionu budou slušné tempo růstu vykazovat i reálné mzdy. To vše by mělo přispívat k ochotě domácností utrácet. Domácí poptávka tak zůstane hlavním zdrojem růstu HDP regionu i nadále.

 

Newsletter