Čechům dělá vrásky na čele růst cen, a to i na hraně deflace


16:40 • 7. srpna 2017

Tagy: ČR, inflace, Ekonomika

Nová ekonomická data začínají být monotónní. Zpravidla po každém zveřejnění čerstvé statistiky se ekonomové předbíhají ve vychvalování aktuální hospodářské situace. Všeobecný optimismus je patrný v důvěře spotřebitelů i podnikatelů. Čeho se ale Češi nejvíc obávají?

Tuzemská ekonomika začíná jevit známky přehřátí. Trh práce láme jeden rekord za druhým a pozadu nezůstává ani trh s nemovitostmi, na kterém i vinou nízké nabídky nových bytů a stále relativně dostupných hypotečních úvěrů rostou ceny vysokým tempem. Do nálady podobných zpráv z posledních týdnů vyšel ve středu Eurobarometr, který oproti běžným statistikám nabízí odlišný pohled.

Naznačuje mimo jiné, že Češi mají ve srovnání s ostatními evropskými státy větší obavu z inflace. Mezi dvě největší hrozby, kterým naše země čelí, ji uvedlo 29 procent dotázaných (4. místo ze všech zemí), zatímco v celé EU tak učinilo jen 15 procent respondentů. Osobně ji dokonce pociťuje jako jeden ze dvou nejpalčivějších problémů 41 procent oslovených (v EU 28 procent). Na dalších místech Češi vidí jako hrozbu pro zemi imigraci (23 procent), vládní dluh a penze (shodně 21 procent).

I dlouhodobější data od roku 2010 naznačují, že jsou Češi na růst cen citlivější. Je sice pravdou, že ve sledovaném období byla tuzemská inflace v průměru o 0,1 procentního bodu vyšší než v celé EU. Na druhou stanu, jako problém ji u nás vnímalo vždy výrazně vyšší procento respondentů, a to bez ohledu na to, jestli skutečná inflace dosáhla v ČR vyšší hodnoty než v EU, či nikoli.

Druhým zajímavým zjištěním je, že i v dobách, kdy se harmonizovaná inflace (podle metodiky Eurostatu) přiblížila deflačnímu pásmu, vnímali Češi růst cen stále jako hrozbu. V lednu a v prosinci roku 2015, kdy inflace dosáhla -0,1 procenta, uvedlo 24, respektive 20 procent Čechů růst cenové hladiny jako jeden z hlavních problémů země. Jako jeden z největších osobních problémů pak vnímalo inflaci v lednu 40 a v prosinci 34 procent českých respondentů. U prvního ukazatele (problémy země) přitom dlouhodobý průměr připadající na inflaci činil 28, ve druhém případě (osobní problémy) 48 procentních bodů.

O důvodech vyšší citlivosti můžeme jen spekulovat. Nabízí se například metodologické důvody v podobě malého zastoupení nemovitostí ve spotřebním koši pro výpočet inflace nebo „vzpomínky“ na vyšší růst cen během transformačním období. V kontextu citlivějšího vnímání českých domácností je pozitivní, že ČNB vyslala ve čtvrtek jasný signál a navýšila základní úrokovou sazbu. Ukončila tak několik měsíců, kdy přestřelování inflačního cíle doprovázely nulové úrokové sazby.

RSS

Studuje ekonomickou analýzu se zaměřením na kvantitativní metody na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Absolvoval zahraniční studijní pobyty na University of Lausanne ve Švýcarsku a University of Copenhagen v Dánsku. Zajímá se především o makroekonomii, statistiku a ekonometrii. Ve finanční skupině Roklen působí jako ekonom.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.