Úvěrová portfolia zemí EU? Česko patří na evropskou špici

Nízký objem problémových úvěrů a jejich vysoké krytí opravnými položkami – to jsou hlavní výhody domácího bankovního sektoru oproti většině evropských zemí. Dle srovnatelné metodiky patřilo Česko ke konci roku 2016 k zemím s nejnižšími hodnotami problémových úvěrů. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Česká bankovní asociace.
 
Za problémový úvěr (úvěr se selháním, non-performing loan, NPL) je považována pohledávka, u níž zpoždění se splácením překročilo 90 dnů, či u níž existují reálné pochybnosti, že bude plně splacena.
 
Podíl problémových úvěrů v českém úvěrovém portfoliu činil 2,5 %, zatímco průměr EU byl více než dvojnásobný (5,1 %). Nižší podíl problémových úvěrů v celém portfoliu mělo oproti Česku v závěru roku 2016 pouze 5 evropských zemí: Švédsko, Lucembursko, Estonsko, Finsko a UK.
 
Objem problémových úvěrů na 1 obyvatele ve výši 0,2 tis. EUR byl v Česku dokonce desetinásobně nižší než evropský průměr – na jednoho obyvatele EU připadaly více než 2 tisíce EUR problémových úvěrů ve srovnání s 0,2 tisíc EUR připadajících na jednoho Čecha. Evropské prvenství drží v tomto ukazateli Česko společně s Polskem a Rumunskem. Nad hranici 1 tisíce EUR problémových úvěrů na obyvatele se dostalo 16 evropských zemí.
 
Další výhodou českých úvěrů je vysoké pokrytí problémových úvěrů opravnými položkami (tzv. coverage ratio) ve výši 63 %, zatímco průměrná evropská hodnota činí jen 45 %. Krytí problémových úvěrů opravnými položkami je v Česku vyšší než v první pětici zemí, které jej předstihly v ukazateli podílu problémových úvěrů – ve Švédsku, Finsku a Spojeném království mají opravnými položkami krytých pouze 29 %, resp. 30 % problémových úvěrů.
 
Nízké hodnoty objemu i podílu problémových úvěrů v kombinaci s vysokým krytím těchto úvěrů opravnými položkami staví kvalitu
úvěrového portfolia v Česku na evropskou špici. Dobrá kvalita úvěrového portfolia je hlavním důvodem toho, že české banky byly schopny generovat zisk i v roce 2016 navzdory stále přísnější regulaci a rostoucí konkurenci ze strany technologických společností.
 
Rok 2017 bude ve znamení ještě přísnější regulace a makroobezřetnostní politiky, které přitvrzují natolik, že banky budou mít v důsledku plnění kapitálových požadavků stále omezenější prostor k úvěrování ekonomiky.

Newsletter