Šéf ECB Mario Draghi nechává mluvit čísla

Mario Draghi nechává mluvit čísla. Celá řada ekonomických dat doladí očekávání politiky Evropské centrální banky (ECB) před příštím zasedáním, které se uskuteční 8. září. Zprávy zahrnující stav inflace, podnikatelskou důvěru a nezaměstnanost v nadcházejících dnech mohou signalizovat, zda je zapotřebí více stimulovat a oživovat růst cen uprostřed možného propadu v kontextu Brexitu.

Hybnost v eurozóně dosud vykázala jen málo známek toho, že ztrácí tempo a ekonomové JPMorgan a Danske Bank odsouvají projekce dalšího uvolňování. Manažeři v Německu, největší ekonomice regionu, se začínají probouzet z šoku, který způsobil Brexit, což však naznačuje, že před námi mohou být závažnější důsledky.

Šéf ECB Draghi se o víkendu nezúčastnil letošního setkání centrálních bankéřů a ekonomů v Jackson Hole ve Wyomingu, kde předsedkyně americké centrální banky Fed Janet Yellenová poznamenala, že zvýšení úrokových sazeb v USA je stále pravděpodobnější. Zúčastnil se „jen“ člen výkonné rady Benoit Coeure. Hlavní ekonom ECB Peter Praet a členové Rady guvernérů Francois de Villeroy Galhau a Ewald Nowotny by měli promluvit tento týden.

Nejočekávanější údaj příštích dnů je inflace. Spotřebitelské ceny v eurozóně sotva rostou i přes nákup dluhopisů v hodnotě 1,2 bilionu eur a negativní úrokové sazby z vkladů. Ekonomové dotazovaní agenturou Bloomberg předpovídají, že inflace v srpnu vzrostla na 0,3 procenta z 0,2 procenta v předchozím měsíci. Byla by tak nejvyšší od ledna, ale stále daleko od cíle ECB, která si ji představuje těsně pod 2 procenty.

„Draghi poznamenal, že chce, aby věci závisely na číslech,“ řekl Michael Schubert, ekonom Commerzbank ve Frankfurtu. Pokud jde o inflaci, může být „každá desetina procentního bodu zdrojem naděje a zoufalství.“ Údaje z průmyslu a spotřebitelské důvěry v úterý ukáží, jak dobře se ekonomika drží dva měsíce po britském referendu. Aktivita soukromého sektoru se v srpnu nečekaně zvedla a to díky zlepšení v odvětvích služeb, podle průzkumů IHS Markit.

Situace se však může rychle obrátit. V Německu se propadla podnikatelská nálada nejvíce za poslední čtyři roky. Manažeři varují, že Brexit a další politické krize mohou tlumit objednávky. Ve Francii a Itálii se růst zastavil v prvním čtvrtletí. Výroba v druhé největší ekonomice regionu se po dobu šesti měsíců klesá a cestovního ruch trpí řadou teroristických útoků. Italské banky se snaží zbavit nesplácených úvěrů a blížící se hlasování o politických reformách pravděpodobně svrhne premiéra Mattea Renziho a jeho vládu.

Krize s italskou příchutí. Další horké léto v eurozóně?

Newsletter