Česká národní banka již nebude nadále indikovat pravděpodobné načasování exitu. Ten může přijít kdykoliv po skončení tvrdého závazku, řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Koruna v návaznosti na to oslabila až k 27,20 EURCZK.
Během tiskové konference guvernér Rusnok řekl, že na dnešním zasedání rada nehlasovala o ukončení intervencí, pouze se diskutovalo mnoho okolností jeho načasování. V tomto směru je pro banku klíčové především udržitelné plnění inflačního cíle na 2 %, a to i po návratu do standardního režimu. Na to pak šéf ČNB navázal tvrzením, že samotné dosažení cíle přišlo mnohem dříve, než rada očekávala.
Hampl (ČNB): Slovo občas udělá práci za desítky opatření
Zajímavostí je, že Rusnok již nezmínil polovinu roku, jako tomu bylo několikrát v předchozích měsících, jakožto pravděpodobný termín exitu s ohledem na vývoj ekonomických fundamentů. Tuto změnu guvernér nakonec vysvětlil tím, že rada už nadále nebude indikovat pravděpodobné načasování exitu a že ten může přijít v podstatě na kterémkoliv zasedání po skončení tvrdého závazku. Jakmile se tak stane, ČNB bude trhy informovat včas, což se dle pozdějšího vyjádření pro novináře dá pochopit jako doba v řádu desítek minut až hodiny.
Co se týče ekonomických podmínek, Rusnok řekl, že z pohledu prognózy ČNB je současný vývoj vzhledem k hodnocení rizik spíše proinflační. Z hlediska horizontu měnové politiky, tedy s výhledem roku až roku a půl, jsou už rizika smíšená. Guvernér přitom poukázal především na jednorázovost složky potravin, která významně přispěla k současným inflačním číslům.
Klíčové sdělení, které během tiskové konference od Rusnoka zaznělo, bylo to, že se horizont poloviny roku, především vzhledem k rychlejšímu než očekávanému vývoji inflace a ve vztahu k dřívějším vyjádření, už nejeví jako tolik pravděpodobný, resp. podstatný, termín možného konce intervencí, jako tomu bylo dříve.
Centrální bankéř pak ještě zopakoval, že po-intervenční vývoj kurzu koruny může probíhat oběma směry a že banka bude připravena vyhlazovat jeho nadměrné výkyvy příslušnými nástroji.
Koruna po Rusnokových slovech výrazně oslabila až k 27,20 EURCZK. O chvíli později pak začala předchozí ztráty umazávat.
„Někteří investoři, kteří spekulovali na konec kurzového závazku už na tomto zasedání, zřejmě své koruny prodávají zpět do eur, což vede ke ztrátám české měny. Držet koruny a vyčkávat na další kroky ČNB je totiž pro zahraniční investory velmi nákladné,“ okomentoval současnou situaci Marke Dřímal, ekonom z Komerční banky. „Dnešní pohyb je však ukázkou toho, jak nestabilní může kurz koruny vůči euru být kvůli přítomnosti spekulativního kapitálu,“ dodal.
Ještě před samotnou tiskovkou ČNB oznámila ponechání intervenčního režimu ve stávající podobě. To samé pak provedla i se sazbami. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává 0,05 %, diskontní na 0,05 % a lombardní pak na 0,25 %.
Konec intervencí ČNB: Vsazeno 65 miliard, spekulanti se šeredně spálí
Co se týče celkové spekulace na konec intervencí, odhady agentury Bloomberg pracují s částkou v rozmezí 40 až 60 miliard euro. Investoři sázející na posílení koruny ihned po uvolnění kurzu by však měli vzít v potaz, že existuje i scénář jejího oslabení. Stát by se tak mohlo s tím, jak bude docházet k uzavírání korunových pozic s cílem výběru zisku. Do toho navíc vstupuje další strašák v podobě nedostatku protistran, které by v tomto případě nakupovaly koruny výměnou za eura.
Česká národní banka spustila režim intervencí v listopadu 2013, aby tak českou ekonomiku ochránila před vznikem deflace, především deflační spirály. Druhotným efektem pak byla podpora českého exportu. Za dosavadní dobu obrany koruny banka provedla intervence o objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Nejvíce akční byla v lednu 2017, kdy intervenovala v celkovém objemu 391 miliard korun.
Opravdu koruna posílí? Pět grafů, které musíte znát, pokud sázíte na exit
