Ve Velké Británii docházelo celé roky k manipulacím s referenční úrokovou sazbou LIBOR. Nové skutečnosti však ukazují, že do skandálu nebyly zapleteny jen komerční banky, ale zřejmě i samotná centrální banka.
Podle televizní stanice BBC se totiž objevila dosud nezveřejněná nahrávka, která naznačuje, že Bank of England (BoE) na vrcholu finanční krize tlačila komerční banky k tomu, aby stanovovaly uměle nízké sazby LIBOR s cílem zabránit panice na trhu. Britské banky už byly odsouzeny k pokutám za více než 6 miliard liber jako trest za to, že umožnily ovlivňování obchodníků, nahlašujících sazby pro stanovování LIBOR.
Co je LIBOR
LIBOR je zkratka pro London InterBank Offered Rate. Je to referenční sazba, podle které se v reálné ekonomice řídí všechny možné úvěry s variabilním úrokem – například hypotéky či běžné komerční úvěry.
LIBOR odpovídá průměrné úrokové sazbě, kterou banky požadují při úvěrových obchodech mezi sebou. Pro výpočet LIBOR denně oznamuje 18 nejdůležitějších bank na trhu odhad sazeb, které by musely platit za úvěry od svých konkurentů.
Takto vypočítaná sazba byla především během finanční krize jedním z rozhodujících barometrů paniky. Čím vyšší sazby, které banka ohlásila, tím větší nedůvěra vůči této bance.
„Nebude se vám to líbit“
Na nově odhalené nahrávce požaduje bývalý vysoce postavený manažer banky Barclays Mark Dearlove obchodníka, který oznamuje sazby LIBOR, aby snížil svůj odhad: „To se vám absolutně nebude líbit… ale jsme pod značným tlakem vlády a Bank of England, abychom tlačili naše LIBORy dolů.“
Obchodník, Peter Johnson, namítá, že by to znamenalo porušení pravidel stanovování LIBOR, které ho zavazují oznamovat jen sazby založené na nákladech půjčování peněz. Ptá se přitom: „Takže je posunu pod realistickou úroveň toho, za co si myslím, že mohu dostat peníze?“
A jeho šéf Dearlove mu odpovídá: „Podstatné je, že je do celé věci zapojena Bank of England a řada dalších lidí… Já jsem stejně na vážkách jako vy… oni se prostě otočili a řekli: Prostě to udělejte.“
Rozhovor mezi Dearlovem a Johnsonem se podle BBC odehrál 29. října 2008, tedy ve stejný den, kdy viceguvernér BoE Paul Tucker volal tehdejšímu šéfovi Barclays, Bobu Diamondovi, a hovořili přitom o LIBOR této banky. Záznam tohoto rozhovoru byl zveřejněn až v roce 2012.
V létě 2012 musela Barclays jako první banka přiznat, že její obchodníci pravidelně manipulovali s referenčními sazbami. Diamonda to během několika týdnů stálo místo. Jen několik hodin po jeho rezignaci zveřejnila Barclays protokol jeho rozhovoru s Tuckerem z podzimu 2008, ze kterého vyplývá, že centrální bankéř po Diamondovi požadoval, aby nahlašoval nižší sazby LIBOR, aby rozptýlil pochyby o životaschopnosti Barclays. Tucker podle protokolu říkal, že si je „jistý, že nepotřebujeme žádné rady, ale že naše sazby LIBOR nemusí vypadat vždy tak vysoké, jako v poslední době.“
Zamlžování faktů?
Podle BBC nově odhalená nahrávka vzbuzuje nové pochyby ohledně výpovědí tehdejšího šéfa Diamonda a Tuckera ve vyšetřovacím výboru parlamentu z roku 2012. Oba tehdy uvedli, že se o manipulacích se sazbami dozvěděli teprve nedávno. Diamond výbor podle německého listu Handelsblatt ujišťoval, že požadavku na manipulaci s referenční sazbou nerozuměl. Tomu však odporovalo i prohlášení hlavního investičního bankéře Barclays Jerryho Missiera, který prý od Diamonda dostal jasný příkaz oznámit nižší sazby LIBOR. Zároveň uvedl, že si je jistý, že za tím stála centrální banka.
Tehdejší šéf Barclays nicméně BBC znovu potvrdil, že „nikdy před parlamentem nelhal… a stojím si za vším, co jsem dříve řekl.“
Případ zdaleka nekončí
Barclays už musela kvůli skandálu zaplatit na pokutách přes 450 milionů dolarů. V souvislosti s manipulováním se sazbami byli kvůli podvodům odsouzeni čtyři bývalí obchodníci Barclays k odnětí svobody až na pět a půl roku. Dva další obvinění zaměstnanci banky byli nakonec osvobozeni. Jeden z nich pro BBC uvedl, že kdyby byla dříve tajná nahrávka bývala použita u soudu, možná by vše bývalo dopadlo jinak.
Nahrávku však měla dosud k dispozici jen obhajoba, soudu prý poskytnuty nebyly. Vyšetřování v této věci však podle soudu stále pokračuje a soud bude sledovat důkazy „tak vysoko, kam povedou, přičemž jeho cílem je obvinit ty nejvýše postavené osoby, bude-li zde reálná možnost jejich usvědčení.“
