Americký finanční systém se neustále zvětšuje. Souběžně s tím ale roste i nebezpečí negativních následků způsobených jeho možným krachem, který by americká vláda byla pravděpodobně nucena zastavit, resp. se o to alespoň pokusit. Stejně tak jako tomu bylo během poslední finanční krize.
Dle šetření richmondské pobočky Federálního rezervního systému se celkové finanční závazky, které podléhají explicitní či implicitní ochraně před ztrátami ze strany federální vlády, vzrostly na rekordních 60 %. Jejich celková velikost tak dosahuje 25,9 bilionů dolarů.
Z historického hlediska se tedy americký finanční systém nachází na svém závazkovém maximu, a to i přesto, že se regulátoři snaží jeho velikost neustále redukovat. V roce 2009 dosahovaly odhadované závazky zhruba 42,33 bilionů dolarů, z čehož 24,92 bilionů bylo garantováno vládou. K březnu letošního roku se tato částka zastavila na 43,15 bilionů dolarů, což odpovídá téměř 2% nárůstu celkových závazků a 3,9% zvýšení v případě těch pojištěných.
Všechny tyto závazky se pak vztahují k bankám, družstevním záložnám, penzijním fondům ale i vládním organizacím, jako je například Fannie Mae a Freddie Mac.
| Garantované závazky (mld. USD) | Celkové závazky (mld. USD) | |
| Banky | 13171 | 17676 |
| Družstevní záložny | 872 | 907 |
| Vládou sponzorované podniky | 6234 | 6234 |
| Soukromé penzijní fondy | 2891 | 3105 |
| Podílové fondy | 2718 | 2718 |
| Ostatní | 1 | 12514 |
| celkem | 25887 | 43154 |
Takové číslo může být alarmující, ale i nemusí, z určitého úhlu pohledu. Na jednu stranu jsme byli svědky toho, jak během poslední krize použili američtí nositelé hospodářské politiky 7,76 bilionů dolarů na záchranu těch nejohroženějších společností. Na tu druhou ale na těchto záchranných programech i vydělali. Nejvíce je ve spojitosti s tímto tématem zmiňován Troubled Asset Relief Program (TARP), prostřednictvím kterého byla skoupena toxická aktiva o hodnotě zhruba 700 miliard dolarů.
Studie americké centrální banky zároveň odhaduje, že se daňoví poplatníci nemusí obávat toho nejhoršího scénáře, kdy by bylo nutné pokrýt veškeré garantované závazky, jelikož krize o takové velikosti je mimořádně nepravděpodobná. I tak ale ono číslo nelze brát na lehkou váhu, především pak pokud se podíváme na poslední krizi. Trhy tehdy ztratily 60 % své hodnoty, miliony lidí přišlo o zaměstnání, nemluvě o ztrátě důvěry v samotný finanční systém.
Asi nejznámějším příkladem, kdy vláda zachránila soukromou firmu, jež byla dle jejího uvážení příliš důležitá na to, aby padla, je pojišťovna AIG. Ta se dostala do problémů především vinou své velké expozice v oblasti pojištění proti defaultu vybraných dluhových aktiv, tzv. swapy úvěrového selhání. V jejím případě tento krok vyšel americkou vládu na zhruba 182 miliard dolarů.
Fed zároveň varuje před existencí morálního hazardu. „Pokud věřitelé věří, že jsou automaticky ochráněni před všemi potenciálními ztrátami, budou ochotnější se angažovat v mnohem rizikovějších aktivitách. To ve výsledku zvýší i pravděpodobnost dalších bailoutů, kterých jsme byli svědky v letech 2007 a 2008,“ přepisuje slova studie server CNBC. „Existence rozsáhlé záchranné sítě tak vytváří potřebu robustního dohledu nad společnostmi, kterých by se v případě problémů samotná záchrana týkala. Z dlouhodobějšího hlediska je ovšem potřeba tento systém postupně zužovat, aby tak byla celkově obnovena tržní disciplína a samy firmy si dokázaly zajistit finanční stabilitu.“
