Project Syndicate: Překvapivý technologický úspěch Evropy

Na Evropu se často pohlíží jako na digitálního opozdilce, který běží daleko za průkopnickými Spojenými státy a Asií. Zdání ale klame. Podle nové zprávy londýnské investiční firmy Atomico se dnes evropské startupy v oblasti umělé inteligence ujímají vedení, vytvářejí nová technologická centra a přitahují investice tradičních přívrženců odvětví. Loni se do evropského technologického sektoru investovalo rekordních 13,6 miliardy dolarů, oproti 2,8 miliardy dolarů v roce 2011.

Evropa domovem průkopnického novátorství

Pryč jsou dny, kdy evropský „tech“ sektor z velké části tvořily spotřebitelsky orientované podniky v oblasti elektronického obchodování – často do očí bijící kopie úspěšných amerických společností. Dnes je Evropa domovem skutečně průkopnického novátorství, v čele s tím, co Atomico označuje za „hluboké technologie“ – onen druh umělé inteligence, již vyvinula společnost DeepMind patřící Googlu. V roce 2015 na hluboké technologie připadalo 1,3 miliardy dolarů evropských rizikových investic do vznikajících firem, uvolněných v 82 kolech, což je značný nárůst oproti 289 milionům dolarů, uvolněným v roce 2011 v 55 kolech.

Nová evropská technologická centra se objevují v nečekaných místech, zdaleka nejen na rané horké půdě v Londýně, Berlíně a Stockholmu. Za města, která bude dobré v nadcházejících letech sledovat, Atomico označuje Paříž, Mnichov, Curych a Kodaň. Francouzské hlavní město, uvádí Atomico, už co do počtu a objemu dohod financovaných z rizikového kapitálu začíná konkurovat Londýnu a Berlínu.

Tradiční evropská odvětví v oblasti technologií pomalu procitají. Dvě třetiny největších evropských korporací podle tržní kapitalizace uskutečnily přímé investice do technologické společnosti. Třetina těchto firem provedla od počátku roku 2015 akvizici technologické společnosti.

Lákadlo pro zahraniční technologické firmy

Zahraniční firmy také spěchají využít výhod evropského technologického talentu. Google, Facebook i Amazon oznámily významné rozšíření svých evropských technologických center. Loni proběhly transakce v hodnotě převyšující 88 miliard dolarů – oproti pouhým 3,3 miliardy dolarů v roce 2014 – včetně těch, kdy SoftBank koupila britskou firmu ARM zabývající se návrhy polovodičů a Qualcomm za 47 miliard dolarů koupila NXP působící také v polovodičové branži.

Digitální tahouni

Jiná studie, od Boston Consulting Group, poukazuje na to, že řada malých exportně orientovaných členských zemí Evropské unie – konkrétně v Beneluxu, Pobaltí a Skandinávii – dosahuje oproti USA výrazně lepšího hodnocení v oblasti takzvané „e-intenzity“, která zahrnuje infrastrukturu IT, přístup k internetu, jakož i zapojení podniků, spotřebitelů a vlády do aktivit souvisejících s internetem.

Tito „digitální tahouni“ těží z internetu kolem 8 % svého HDP, oproti 5 % v evropské velké pětce (Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Británie). Očekává se, že digitalizace mezi lety 2015 a 2020 v těchto zemích vytvoří o 1,6 milionu až 2,3 milionu pracovních míst víc, než jich zničí.

Co v Evropě schází?

Samozřejmě, evropský tech sektor má stále své slabiny, které se promítají do toho, že prozatím nezplodil technologického giganta, který by konkuroval kolosům ze Silicon Valley. Pro evropské podnikatele v oblasti technologií je sice stejně snadné získat financování startupu jako pro jejich americké protějšky, ale firmy v USA se těší 14násobku kapitálu v dalších fázích. Tato mezera ve financování by zmizela, kdyby evropské penzijní fondy alokovaly jen o 0,6 % víc spravovaného kapitálu do rizikových investic.

Související slabinu představuje absence opravdu jednotného evropského digitálního trhu. V USA nebo Číně podnikatelé v technologiích získávají okamžitě přístup na obrovský trh. V Evropě stále musejí proplouvat 28 různými spotřebitelskými trhy a regulatorními režimy.

Nepříliš povedená politika EU

Jistěže, Evropská komise před dvěma lety slíbila vytvoření jednotného digitálního trhu, přičemž odhadla, že ekonomiku EU by mohl posilovat o 415 miliard eur ročně. Hosuk Lee-Makiyama a Philippe Legrain z Otevřené sítě politické ekonomie (OPEN) ale nedávno předložili silně kritické hodnocení výsledků. Evropský „jednotný digitální trh“, prohlašují, v současnosti tvoří „změť zastaralých, korporativistických, kontraproduktivních průmyslových politik, které zvýhodňují producenty před spotřebiteli, velké společnosti před malými, tradiční podniky před digitálními startupy a firmy z EU před cizími“.

Namísto liberalizace chce EU regulovat. Pracuje například na záměru zakázat společnostem odmítání online prodejů (s výjimkou ochrany autorských práv) či určování různých cen podle domovské země zákazníka. Na obzoru jsou další nebezpečné možnosti – třeba snaha regulovat vlastnictví dat, přístup k nim a jejich využitelnost.

Evropa: Zaostalá, nebo průkopnická?

Navzdory těmto rizikům je celkový trend v evropském technologickém sektoru pozitivní. Na kontinentu se rychle šíří nová chuť do rizika; Atomico uvádí, že víc než 85 % zakladatelů říká, že je „kulturně přijatelné“ rozjet vlastní společnost. Připočtěme k tomu hluboký výzkumný talent – pět z deseti nejlepších světových fakult počítačových věd je v EU – a boom evropských startupů se jeví jako udržitelný.

Důvody k optimizmu máme i politicky. Evropští digitální tahouni se začínají sdružovat do mocné síly; 16 malých zemí EU, od Dánska přes Irsko po Estonsko, vytvořilo skupinu na podporu internetu. Tyto země společně vyzvaly EU, aby zrušila požadavky na umístění dat.

V době, kdy USA uskutečňují ochranářské, izolační a zpátečnické politiky, Evropa stoupá jako novátorská a progresivní ekonomická síla. Nebylo by paradoxní, kdyby právě údajně zaostalá EU nakonec razila cestu, jak se dnes zdá pravděpodobné, k odhalení skutečného hospodářského potenciálu internetu?

Autorem textu je William Echikson, z angličtiny přeložil David Daduč.

Copyright: Project Syndicate, 2017

Newsletter