Moje následující úvaha je pragmaticky a profesně zcela zásadní, nad všemi tématy diskuse a realizace záměru více INOVOVAT (Průmysl 4.0). ČR musí mít ambici opustit pozici prostého subdodavatele (nádeníka) pro především zahraniční globální firmy. Je to cesta zcela bez perspektivy a CESTA K CHUDOBĚ! V následujících pěti až sedmi letech máme poslední šanci. Pokud ji nevyužijeme, tak naše zařazení v Evropě bude na staletí definitivní – věčný nádeník pro ekonomicky úspěšné země Evropy, především Německo!
Jistě se mnou bude každý souhlasit, že kde není finální výrobek, není moc co inovovat. Jinak, míra a rozsah inovací na mnou vyvíjeném vlastním finálním výrobku je nekonečně větší než rozsah a možnost inovace u mě pouze „lisovaného plíšku do levého zadního reflektoru automobilu firmy……“, pro pochopení. A to je dnešní realita v 95 procent českého současného průmyslu.
Tedy, pokud nepůjdeme v ČR přímou cestou k podpoře (morálně, politicky, daňově, ….jako ve ŠVÝCARSKU, NĚMECKU) vývoje a výroby vlastních (ČESKÝCH) finálních výrobku, prodejných po celém světě, budeme formou nových dotací na „podporu Průmyslu 4.0“ financovat inovace především zahraničních firem a to ještě jejich matek mimo území ČR, kde se budou příslušné inovace provádět. Všechno z českých financí. v Německu, Švýcarsku asi i v Polsku a Maďarsku by to okamžitě bylo SOUZENO JAKO VLASTIZRADA! A to bez diskuze.
S mírou lidského umu (PŘIDANÁ HODNOTA) potřebného k vývoji a výrobě vlastních finálních výrobku v dané zemi, u občanů dané země, souvisí vše ostatní. Kvalita školství, poptávka po kvalitním a širokém portfoliu učňovského školství, vysokého učení, kvality politiků, z následné prosperity kvalita zdravotnictví, důchody, průměrná mzda, zadluženost, politický vliv v EU, světě atd.
Zatím vše směřuje k tomu, že zde, jako doposud, půjde o další totální jednostrannou podporu zahraničních firem, respektive jejich vlastních finálních výrobků prodejných po celém dostupném světě. (viz Připravované memorandum vlády na podporu situace v aut. průmyslu připravované k podpisu během září 2017).
David Sedláček (ČVUT): Tahounem virtuální reality je Průmysl 4.0
My v ČR jistě dostaneme „za odměnu“ lisovat více plíšků!!! Vedle toho budeme pořádat konference, zvát na ně podnikatele (cca pět procent) a „podnikatele – subdodavatele“ (95 procent) a budeme na nich tleskat lidem, kteří budou na toto upozorňovat a čtvrt století vlastní finální výrobky inovovat. Na oko budou naši politici podporovat české domácí malé a střední firmy k vývoji vlastních finálních výrobků, a přitom budou svou politikou podporovat jejich zahraniční konkurenty.
Nejhorší na tom je skutečnost, že těch 95 procent subdodavatelů se veze v jistém pohodlí subdodavatele s těmi zahraničními konkurenty a nic moc oni pro tu potřebnou změnu pravděpodobně neudělají. Drtivá většina subdodavatelů už dvě desetiletí v podstatě neřeší oblast skutečného vývoje, marketingu, prodeje, servisu a v pozici dcer zahraničních matek ani financování. Nevytváří tedy poptávku po pracovnících těchto profesí s vysokou mírou lidského umu a důsledky pro naši ekonomiku a společnost jsou v absenci tohoto umu velmi negativní a dá se říci, že společnost důsledkem tohoto hloupne.
POKUD SE NIC SE NEZMĚNÍ, BUDE SE DÁLE ZVĚTŠOVAT VZDÁLENOST MEZI ROZVINUTÝMI A CHUDÝMI EKONOMIKAMI SVĚTA!
Aktuální poznámka: Francouzský prezident Emmanuel Macron – „Svobodný trh a volný pohyb pracovních sil v Evropě nebyl zřizován pro to, aby to přineslo výhody zemím s nižší životní úrovní!“ (Komu to a jaké výhody přináší především je už dvacet let zřejmé.) Jistě, Evropská unie není sociální unie, ale pro to, abych neskončil jako nádeník (subdodavatel), musím něco udělat, něco umět a tu míru lidského umu (přidanou hodnotu) vložit do svého finálního výrobku, prodejného po celém světě.
U lisu a na montážní lince se ničemu nenaučím a takřka nic nemusím umět. Komu vlastně bude vadit a v důsledku čeho klesá úroveň českého školství? Tak to bylo po staletí a bude i v budoucnosti.
Mimochodem, přesně tento a žádný jiný recept nestojí za ekonomickou vyspělostí Německa, Švýcarska.
