Zatímco horní procento vlastní téměř polovinu světového bohatství, dvě třetiny „chudých“ se musí spokojit se třemi procenty. Toť rozložení světového bohatství ve zkratce. A kdo za to může? Podle Charlese Hugha Smitha, který problém globální nerovnosti rozebírá na svém blogu, je na vině centrální bankovnictví a současný systém tvorby peněz.
Při pohledu na pyramidu rozložení světového bohatství zapláče srdce kdejaké duše se smyslem pro spravedlnost. S tím, jak nejbohatší stále rychleji bohatnou, zbytek světa vůči nim relativně chudne a nůžky mezi oběma skupinami se stále více rozevírají. Podle dat za rok 2015 vlastní 0,7 % nejbohatších více než 45 % světového bohatství a 8 % nejbohatších pak téměř 85 %. Naopak „dolních“ 71 % dosahuje na pouhá 3 % světového bohatství.
Kompas Podnikatele: Snižování příjmové nerovnosti v ČR zpomalilo
Rozdíly mezi chudými a bohatými se v posledních desetiletích dynamicky zvyšují například ve Spojených státech. Jestliže koncem 70. let vlastnila desetina procenta nejbohatších „pouhých“ 7 % národního bohatství, do roku 2015 se tento podíl více než ztrojnásobil.
Nový blog z ČNB: Nerovnost neroste
Ale co, nebo kdo, má tuto eskalaci nerovnosti na svědomí? Podle Charlese Hugha Smitha se problém skrývá v charakteru dnešního systému centrálního bankovnictví a především v nerovnosti mezi těmi, kteří mají přístup k nově vytvářeným penězům, a těmi, kteří jej nemají. Současný „monopolní“ systém tvorby peněz je zaštítěn centrální bankou, peníze však může samovolně vytvářet každý článek bankovní soustavy, tedy zejména komerční banky, a to díky systému částečných rezerv. Ačkoliv se jedná o soukromé instituce, neprovozují soukromé podnikání v jeho pravém slova smyslu.
Zatímco jednotlivec, který uloží své peníze do banky, dostane úrok ve výši maximálně jednoho procenta, komerční banka, která má povinnost držet rezervy řekněme ve výši 5 %, pak může půjčit 19násobek této částky. Ze 100 000 uložených dolarů tak může díky kouzlu částečných rezerv vytvořit dalších 1 900 000 dolarů, za jejichž zapůjčení pak inkasuje slušné úroky. Není těžké postihnout, že na takovémto vytváření „hodnot“ ze vzduchu žádné jiné podnikání nefunguje a ani nemůže fungovat. Současný systém bankovnictví se současnými rezervami tak umožňuje maximalizaci zisku jedněch na úkor druhých. Zatímco podnikatelé v „obyčejných“ odvětvích získají peníze jedině tak, že přesvědčí spotřebitele, aby si zakoupili jejich výrobek, bankéři a finančníci vydělávají na půjčování peněz, které byly jimi samotnými vytvořeny tzv. z ničeho.
Konec komerčních bank. Odteď už všem půjčuje jen ta centrální
