Průměrná sazba hypoték – ukazatel Fincentrum Hypoindex – v září klesla na historicky nejnižší úroveň, 1,82 procenta. V srpnu přitom vykázala hodnotu 1,84 procenta. Tlaky na citelnější růst sazeb budou i nadále slabé. Ustanou však i tlaky na další pokles. Dno je tedy dohled.
Klíčovým důvodem poklesu sazeb na historická minima je politika zejména Evropské centrální banky a také České národní banky, které stále signalizují odhodlání držet uvolněné měnové podmínky, případně je ještě dále uvolnit. ECB pokračuje ve svém programu kvantitativního uvolňování, kterým extrémně uvolňuje měnové podmínky napříč eurozónou. Stlačuje tedy i sazby u dlouhodobých úvěrů typu hypoték. ČNB zatím nezamýšlí vydat se „proti proudu“, její guvernér Jiří Rusnok naznačuje připravenost držet uvolněné měnové podmínky – v podobě intervenčního režimu – až do druhé poloviny příštího roku, přičemž vyloučit nelze ani ukončení intervence v roce 2018. Spekulace trhu na opuštění intervenčního režimu již třeba v prvních měsících roku 2017, která zintenzivnila v první polovině září, staví spíše jen na mylně vyložených výrocích členů bankovní rady ČNB, než na reálném základu. Ukončení intervence v prvním pololetí roku 2017 sice vyloučit nelze, pravděpodobnost takového kroku je ovšem nižší než 15 procent.
Hypotéky rekordní, průměrná sazba v září klesla na 1,82 % – Roklen24.cz https://t.co/R69xXRMG7i prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/SUXsfrYfbh
— Roklen24.cz (@roklen24) 19. října 2016
Na druhou stranu je třeba říci, že výhled vývoje inflace pro nejbližší měsíce je z hlediska ČNB poměrně příznivý. Inflace by měla výrazně zrychlit, a dostat se tak do tolerančního pásma tuzemské centrální banky. Z globálního hlediska pak centrální banky – ČNB, ECB a další – s ohledem na své snahy o urychlení inflace úlevně registrují stabilizaci na světovém trhu s ropou a vývoj jádrové inflace ve Spojených státech. Sečteno, podtrženo, dosažení inflačního cíle na horizontu měnové politiky je z hlediska ČNB poměrně realistické. Pokud se navíc přidá postupné opouštění stavu vysoce uvolněných měnových podmínek ze strany ECB, čehož pravděpodobnost rovněž roste, vznikne postupně tlak na zastavení poklesu, a poté dokonce na mírný růst úrokových sazeb v české ekonomice, včetně těch u hypotečních úvěrů. Lze tedy říci, že dno sazeb hypoték je momentálně na dohled.
Růst sazeb hypoték, pokud nastane, bude, jak je řečeno, velmi mírný. Neměl by výrazněji omezit poptávku po nich. Celková makroekonomická situace ČR se totiž bude souběžně dále zlepšovat, příp. udržovat svoji solidní úroveň. Letošek bude podle všeho z hlediska počtu i objemu udělených hypoték historicky rekordní. Poptávku po hypotékách příliš nezchladí ani opatření ČNB, které od října letošního roku vede k výraznému omezení poskytování tzv. stoprocentních hypoték. Hypoték, které pokrývají celou hodnotu nemovitosti, tuzemské banky poskytují jednotky procent, takže jejich omezení trh jako celek nepoznamená. Výraznější růst sazeb nezpůsobí ani uvedení nového zákona o spotřebitelském úvěru do praxe. Banky mohou pokrýt zvýšené náklady spjaté s novým zákonem z jiných svých aktivit, než je právě poskytování hypoték, které je pro ně poměrně lukrativním byznysem, typickým svým celkem ostrým konkurenčním bojem.
