Zaměstnanci zemí eurozóny spojte se... a žádejte vyšší mzdy


20:26 • 17. července 2017

Tagy: Ekonomika, trh práce, Evropská unie, eurozóna, Španělsko, Itálie, Německo, Francie

Zástupci zaměstnaneckých odborů jsou připraveni vyzkoušet, jestli největší ekonomická expanze za poslední roky konečně přinese i silnější růst mezd. Agentura Bloomberg v tomto směru vyzpovídala zástupce odborů největších ekonomik eurozóny. Ti si stěžují zejména na velmi opatrný přístup dělníků k vyjednávání a obecný strach ze ztráty zaměstnání. 

Před pár lety byla vyjednávací síla řadových zaměstnanců ještě velmi slabá. Jen málokdo si po finanční krizi dovolil požádat o zvýšení mzdy. Teď ale zaměstnanci mohou argumentovat čtyřmi roky ekonomického boomu a zvyšující se inflací. To vše musí co nejdříve využít při v kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli, píše agentura Bloomberg.

Společně s tím je nutné uvést, že vyšší mzdy nejsou klíčové pouze pro zaměstnance. Vlády se v případě nízkých mezd například obávají vzestupu jakékoliv formy populismu. Dokonce ani Evropská centrální banka není ze současné situace úplně nadšená. Prezident ECB Mario Draghi při poslední konferenci vyjádřil velké obavy ze slabých mezd a z rigidního trhu práce, který prý zpomaluje růst evropských ekonomik.

„Souhlasíme s Mariem Draghim. Kdo se dočkal opravdového růstu mezd ve Španělsku? Určitě ne dělnická třída,“ uvedl ředitel největších španělských odborů Carlos Martin. V těchto dnech jednají tamní odbory s velkými firmami o mzdách na příští rok, přičemž naděje na jejich zvýšení je prý poměrně velká.

Španělsko je výborným příkladem, jak moc hospodářské problémy Evropy zasáhly trh práce. Nezaměstnanost po roce 2008 vystřelila až na 26 procent a i se současnými 19 procenty představuje čtvrtinu všech nezaměstnaných v eurozóně. Šrámy od finanční krize a reformy premiéra Rajoye daly, podle Carlose Martina, výhodu zaměstnavatelům, nikoliv zaměstnancům. Průměrný růst mezd od konce recese v roce 2013 činil pouze 0,8 procenta ročně, přičemž další výhled není o moc lepší, a to i přesto, že ekonomika letos pravděpodobně poroste o tři procenta, stejně tak i inflace začíná opět nabírat na tempu.

Boj na italské frontě

Věřte nebo ne, ale Italové mají před sebou ještě urputnější boj. Vláda a odbory v současnosti vyjednávají alespoň malé zvýšení platů pro státní zaměstnance, což je však po letech stagnace stále nedostatečné. Soukromý sektor je na tom prý ještě hůře. 

Platy v Itálii rostly od roku 2013 pouze o 0,3 procenta ročně. Ekonomika státu dle odhadů analytiků agentury Bloomberg letos pravděpodobně poroste o 1,2 procenta a o pouze jedno procento v roce 2018. Podle Riccarda Sanny, hlavního ekonoma italských odborů, by měla vláda ukončit zmrazování platů a posílit investice.

„Musíme jako odbory bojovat na dvou frontách. První je klasická role zaměstnaneckých odborů, tedy tlak na růst mezd. Druhá je zase vytváření nových pracovních míst,“ dodal Sanna.

Francie a Německo na vzestupu?

Dynamičtější změny se budou pravděpodobně odehrávat ve Francii. Nový prezident Emmanuel Macron se chystá oslabit zákony kolektivního vyjednávání a přesunout většinu vyjednávací povinnosti na samotné firmy. Růst mezd byl ve Francii od roku 2013 příznivější, jelikož si průměrně připsaly 1,6 procenta.

Nejlépe můžeme složitost odrazu mezd ode dna finanční krize sledovat v Německu. Rekordně nízká nezaměstnanost, rostoucí export, silné odbory, to vše by v Německu mělo nahrávat výraznému mzdovému růstu. Opak je však pravdou, mzdy rostly za poslední čtyři roky v průměru pouze o 2,1 procenta.

„Benefity zvyšujícího se exportu nejsou příkladně přenášeny do mezd zaměstnanců. Lepší mzdové podmínky by byly nápomocné pro vytvoření kupní síly, což by se následně promítlo do vyšší spotřeby domácností,“ vysvětlil zástupce německých odborů Gustav Horn.

Zdá se tak, že nedostatečný růst mezd je v určitém měřítku globálním fenoménem. Podle hlavního ekonoma ECB Petera Praeta ale není vztah mezi nezaměstnaností a výší mezd „rozbitý“. Prý se jedná jen o velmi zdlouhavý proces, který vyžaduje hodně trpělivosti.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.