AKTUALIZOVÁNO – Česká ekonomika vzrostla podle zpřesněného odhadu ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 procenta, což bylo pod očekáváním analytiků Bloomberg, kteří čekali zvýšení o 0,3 procenta. Meziročně se hrubý domácí produkt zvýšil o 1,9 procenta v souladu s očekáváním. Hlavním faktorem růstu české ekonomiky byla rychleji rostoucí spotřeba domácností, podpořená mezičtvrtletním růstem investic.
Zpřesněný odhad HDP potvrdil, že růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí pokračoval, i když pomalejším tempem než v předchozích čtvrtletích.
Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy vývoj české ekonomiky ve třetím kvartále trendově souzněl se situací v dalších zemích Visegrádské skupiny, neboť jak v Polsku, tak v Maďarsku i na Slovensku došlo v porovnání se druhým čtvrtletím podle dosavadních výsledků rovněž ke zvolnění meziročního tempa růstu. I tak však výkon tuzemské ekonomiky zaostal za očekáváním.
„Ve čtvrtém kvartálu meziroční tempo růstu české ekonomiky v porovnání se třetím čtvrtletím zrychlí a za celý rok tak bude výsledkem růst 2,5 procenta,“ dodal Kovanda. Podle Viktora Zeisela z Komerční banky by v příštím roce, který bude volebním, měla ekonomické dynamice pomoci vláda vyššími výdaji a investice by měly být podpořeny rozjezdem spolufinancování z fondů EU. Očekává tak zrychlení růstu na 2,7 procenta.
Na straně poptávky byla klíčovým faktorem mezičtvrtletního i meziročního růstu HDP rychleji rostoucí spotřeba domácností. K mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěly výdaje na konečnou spotřebu domácností a rostoucí investiční aktivita. Naopak negativně působila zahraniční poptávka.
Pozitivní očekávání v ekonomice se odrazilo v rostoucích výdajích na konečnou spotřebu domácností, které se mezičtvrtletně zvýšily o 0,9 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Domácnosti utrácely více za zboží i služby, např. za automobily, nábytek, vybavení domácnosti či oděvy. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně poklesly o 0,4 procenta a meziročně byly vyšší o 1,5 procenta.
„I přes svůj mezičtvrtletní pokles se o meziroční růst ve třetím čtvrtletí na nabídkové straně staral průmysl. Výrazné podpory se dostalo také od přidané hodnoty ve službách. Ostatní položky přispívaly pouze nepatrně. Navíc stavebnictví v důsledku nízké investiční aktivity z dynamiky hrubé přidané hodnoty ubírá,“ dodal Zeisel.
V porovnání s předchozím čtvrtletím rostla investiční aktivita, podpořená zejména investicemi do dopravních prostředků, strojů a zařízení, ale také do obydlí a ostatních budov a staveb. V meziročním srovnání byly ve 3. čtvrtletí investice nižší, zejména kvůli vysoké srovnávací základně v minulém roce. Tvorba fixního kapitálu byla mezičtvrtletně vyšší o 2,5 procenta a meziročně poklesla o 2,3 procenta.
Zpomalení průmyslu se výrazně projevilo v zahraničním obchodu. Zatímco ve 2. čtvrtletí byl zahraniční obchod pozitivním faktorem mezičtvrtletního růstu české ekonomiky, ve 3. čtvrtletí působil negativně.
