Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Stabilita ropného trhu? Pozor na čínskou „divokou kartu“

Neoficiální zasedání členů OPEC se pomalu blíží ke konci. Většina expertů sice nevěří, že by se země jakkoliv dohodly na tolik skloňované stabilizaci ropného trhu, stále však existuje alespoň minimální pravděpodobnost, že to vyjde. Pokud by se tak stalo, ceny černé komodity by se vydaly směrem vzhůru. Ovšem na jak dlouho? Možná jen do doby, než by do hry vstoupila čínská „divoká karta“.

Čínská lidová republika disponuje obrovskými zásobami ropy, které by se do budoucna mohly stát problémem. Už od poloviny roku 2014, kdy odstartoval jeden z největších ropných propadů, asijská ekonomika hromadně navyšuje své ropné rezervy. Minimální ceny ji dovolily nakupit energetické zásoby na maximum, díky kterému by byla schopna ustát sebevětší výpadek ropné nabídky, stejně tak i ziskově využít jakéhokoliv budoucího cenového růstu.

Pokud by se tak členové OPEC dohodli na jakémkoliv kroku vedoucímu ke stabilizaci cen černé komodity, mohla by se Čína poměrně rychle přeměnit z ropného importéra na exportéra. Vyšší ceny by ji umožnily dosáhnout zisku, zároveň by však došlo k narušení veškeré snahy o jejich dlouhodobější udržení.

„Nehledě na to, co se odehraje na nabídkové straně, divokou kartu ropného trhu má ve svých rukou Čína,“ přepisuje server CNBC slova Jodie Gunzbergové, šéfky komoditního oddělení společnosti S&P Dow Jones Indices. „S tím, jak se asijské ekonomice podařilo díky nízkým cenám navýšit své ropné rezervy, jejichž přesnou částku nikdo pravděpodobně ani nezná, by případný pokus členů OPEC o zmrazení těžby mohl být zmařen. Čína by totiž mohla zastavit veškeré své nákupy a začít naopak prodávat, stejně tak, jako to již dříve udělala u jiných komodit.“

Hlas Venezuely: Přesycený ropný trh, těžba musí klesnout o 10 %

Čína patří k tradičním ropným importérům. Vedení republiky v tomto směru rozhodlo, že veškerý dovoz černé komodity bude probíhat ve fázích. Ta první skončila podle agentury Reuters v listopadu 2014, přičemž konečné odhady nouzové zásoby se tehdy zastavily na 91 milionech barelů.  V květnu 2016 již probíhala fáze druhá, jejíž kapacita je odhadována na 245 milionů barelů. Ve hře je poté ještě třetí kolo, jehož konec se datuje až k roku 2020.

Pravdou je, že všechna tato čísla jsou pouze odhady. Čínská vláda je totiž ohledně své politiky tvorby ropných rezerv maximálně tajemná. Již v minulosti toto své chování odůvodnila tím, že „pokud by zveřejnila pravá čísla, dostala by se tím do komerční nevýhody jakýchkoliv dalších nákupů.“

Na druhou stranu, podle Mezinárodní energetické agentury je v případě ekonomiky rudého draka pozorován alespoň jeden trend, a to pozvolné zpomalování poptávky po ropě. Byť její červnová velikost dosahuje stále poměrně vysokých čísel (11,5 milionů barelů za den), v rámci mezinárodního srovnání ji předčila Indie. I přesto, že by tento fakt mohl alespoň částečně snižovat sílu oné čínské „divoké karty“, odhady ohledně již naskladněných ropných zásob mají stále mnohem větší váhu než zpomalující poptávka.

Newsletter