AKTUALIZOVÁNO – V průběhu prvního pololetí 2017 obdržela České republika z rozpočtu EU příjmy ve výši 39,5 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 22,8 mld. Kč. ČR tak v první polovině roku 2017 obdržela o 16,7 mld. Kč více, než do evropského rozpočtu odvedla.
„Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU vykázala v letošním prvním pololetí slabou úroveň. Jde o čtvrtý nejhorší pololetní výsledek od roku 2007, kdy bylo zahájeno programové období na léta 2007 až 2013. V rámci překotného dočerpávání prostředků právě z tohoto období došlo zejména v letech 2015 a 2016 k citelnému zlepšení pololetní čisté pozice. Podobný cyklus lze předpokládat i v běžícím programovém období 2014 až 2020, zejména v letech 2021 a 2022 a částečně v roce 2023 se dočerpávání pravděpodobně opět projeví citelným zlepšením čisté pozice ČR,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Pokud se Sobotkova vláda holedbala zlepšením v čerpání, dnešní výsledek čisté pozice tuto sebechválu relativizuje. Jestliže vláda napřela své síly k dočerpávání prostředků v rámci končícího období, měla současně zajistit plynulý náběh čerpání v rámci běžícího programového období. To se ale nestalo. Proto deklarovaný úspěch s dočerpáváním je úspěšný nanejvýš jen z poloviny,“ dodal Kovanda.
Pokles v prvním pololetí letošního roku ve srovnání s předchozími lety je dán zejména zahajováním implementace operačních programů období 2014-2020. V předchozích letech tvořily hlavní část příjmů prostředky za programové období 2007-2013, které se nejvíce dočerpávaly v třech letech následujících po ukončení období.
Za kladným saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály zejména příjmy ze Společné zemědělské politiky a rovněž zahájení čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti programového období 2014-2020. Na politiku soudržnosti ČR za první pololetí letošního roku celkově obdržela 13,9 mld. Kč, příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 25,6 mld. Kč, přičemž klíčovou položku zde tvořil objem přímých plateb ve výši 21,5 mld. Kč.
Kovanda dodal, že Česká republika v čerpání zaostává za dalšími zeměmi regionu. V ČR bylo proplaceno pouze 1,5 procenta částky přidělené v rámci programového období 2014 až 2020. V případě Maďarska je to 4,2 procenta, v případě Polska 4,1 procenta a v případě Slovenska to na konci března letošního roku bylo 3,5 procenta. V ČR byl navíc alokován jen malý podíl evropských peněz z programového období 2014 až 2020, dosud jen 4,4 procenta. V Maďarsku ale už alokovali více než 50 procent, v Polsku zhruba 22 procenta a na Slovensku 19,8 procenta. V ČR se tedy bude patrně opět dočerpávat „za pět minut dvanáct“, opět překotně, což povede ve vyšší míře k financování neefektivních projektů.
