Pokud zrušíme většinu hotovosti v oběhu, efektivně tím přispějeme ke snížení celkové nerovnosti ve světě. S tímto názorem přichází profesor ekonomie z Harvardské univerzity a zastánce (téměř) bezhotovostního světa Kenneth Rogoff.
Ze změn, které přijdou poté, co se hotovost ukáže jako naprosto zbytečná, budou nejvíce profitovat chudí lidé. Podle Rogoffa mají tyto benefity podobu nižší kriminality a omezení práce načerno, která celosvětově postihuje především ty nejslabší.
Pravdou je, že k bezhotovostní společnosti je potřeba ta správná infrastruktura. A právě tu je možné podle harvardského profesora najít například ve Skandinávii, která dle jeho slov „stojí v čele bezhotovostního experimentu“. Severské země se tak díky tomu řadí mezi ty nejtransparentnější a s nejnižší korupcí vůbec. Proč? Hotovost v jejich případě totiž dosahuje méně než 5 % všech peněz v oběhu.
„Pokud provedete finanční inkluzi tak, jak proběhla například v Dánsku, vyřešilo by to spoustu problémů,“ přepisuje agentura Bloomberg Rogoffova slova pronesená na konferenci Skagen Funds v Kodani. „Myslím si, že nejvíce by z tohoto stavu profitovali ti chudí,“ dodal.
Skandinávie vs. Indie
Profesor dále uvedl, že to byla právě Skandinávie, konkrétně Švédsko (působil jako poradce centrální banky), kde získal nejvíce poznatků o tom, jak může téměř bezhotovostní systém fungovat. Za zmínku podle něj stojí především téměř nemožné daňové úniky společně se všudypřítomnou digitalizací.
Příkladem může být muzeum skupiny Abba, které přestalo přijímat veškeré platby v hotovosti.
V tomto směru je však potřeba myslet na fakt, že skandinávská cesta postupovala pozvolna a byla navíc doplněna dobře fungující digitální ekonomikou. Přesný opak však byl pozorován v Indii, kde demonetizace v podobě zrušení bankovek s nejvyšší nominální hodnotou přinesla chaos. Na druhou stranu, tento krok se stal silně populární právě mezi těmi nejchudšími Indy, kteří věří v to, že postiženi budou především daňoví podvodníci.
Rupie zahoďte, v Indii teď frčí bitcoin
Práce načerno a imigrace
Sociální dopad bezhotovostní společnosti by se rovněž mohl projevit do dalších sfér, a to konkrétně v imigraci. Rogoff míní, že zrušení hotovosti by mělo výrazný vliv na osekání nelegální práce, která je dle jeho slov „důsledkem existence fyzických peněz“.
Kolik peněz je na celém světě?
Zrušme hotovost, ale…
Pravdou je, že Rogoff nevolá po úplném zrušení hotovosti, ale pouze po částečném. Svět podle něj stále potřebuje cash, který by bylo možné použít v případech výpadku proudu. Lidé by rovněž měli mít možnost a soukromí kupovat věci, aniž by o tom kdokoliv další věděl.
„Hotovost je stále dominantou v případě menších transakcích,“ řekl profesor. „Myslím si tedy, že není potřeba vývoj výrazně urychlovat, a to až za stav, ve kterém aktuálně jsou skandinávské země.“
Jako Pablo Escobar. Venezuelané už hotovost nepočítají, nýbrž váží
