Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Schodek rozpočtu: Potlesk nechme na jindy

Rozpočet ČR pro loňský rok počítal se schodkem 100 miliard korun. Nakonec se vládě podařilo srazit jej pod 63 miliard. To na první poslech zní jako dobrá zpráva. A to dokonce i po přihlédnutí k faktu, že na základě příznivých listopadových údajů se dalo realisticky uvažovat o tom, že deficit nakonec skončí na 50 miliardách, nebo možná ještě trochu níže. Vláda tedy v posledním měsíci loňského roku rozhodně nezahálela a výdaje realizovala „na všechny strany“.

Pokud se však na věc podíváme blíže, nelze dosažený schodek necelých 63 miliard hodnotit kladně. Ale také ne záporně. Prostě neutrálně. Jako vlastně samozřejmý důsledek makroekonomického vývoje v roce 2015. Připomeňme, že ministerstvo financí počítalo pro rok 2015 s hospodářským růstem ve výši 2,5 procenta. Takový výsledek vyhlíželo jak ve své prognóze z července roku 2014, tak poději v říjnové analýze. Dnes je ovšem jasné, že loňský růst byl mnohem vyšší. Finální číslo sice ještě neznáme, ale lze celkem konzervativně předpokládat, že půjde o 4,4 procenta. O zhruba tři čtvrtiny vydatnější ekonomický růst se prostě musí projevit právě i ve fiskální oblasti. Bez oněch tří čtvrtin růstu navíc by schodek skončil na úrovni přesahující 90 miliard korun, a vláda by se tak o několik miliard „vešla“ do toho, co si sama rozpočtovala. Žádný velký důvod k potlesku, ale ani ke kritice. Neutrální stav.

 

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 5. leden 2016

 

To ale kromě jiného poskytuje odpověď na otázku, zda ministerstvo financí opravdu loni zlepšilo své hospodaření. Odpověď je také neutrální. Ani nezlepšilo, ani nezhoršilo. Výsledný nižší než rozpočtovaný schodek je dán okolnostmi, které takřka vůbec nesouvisejí se samotnou efektivitou výběru dani. Zhruba jeden procentní bod z loňského hospodářského růstu má na svědomí dočerpávání prostředků z evropských fondů. Právě v tomto dočerpávaní, a nikoli ve vyšší efektivitě výběru daní, spatřuje klíčový zdroj loňského příznivého rozpočtového plnění ostatně i prosincový nález Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten se zabýval zdroji přebytku státního rozpočtu v pololetí roku 2015. Pramálo nasvědčuje tomu, že se ve druhé půli roku výběr daní nějak citelně zlepšil. S rezervou je tak třeba brát komentář ministerstva financí ke schodku na loňský rok, který praví, že jde o „jednoznačný efekt jak obnoveného ekonomického růstu, tak i výrazného zlepšení práce finanční a celní správy.“ První část citace je pravdivá, druhá dost zavání nemístným PR úřadu z Letenské ulice.

Nadále přitom také platí, že vláda měla – a mohla – být ambicióznější ve stanovování výše schodku pro rok 2016 a že mohla realisticky rozpočtovat schodek 50 miliard korun (místo skutečně rozpočtovaných 70 miliard), aniž by tím tuzemská ekonomika utrpěla jakoukoli skutečnou újmu.

Vyšlo v E15.

Newsletter