Bank of England po sedmi letech snížila základní sazbu

AKTUALIZOVÁNO – Bank of England dnes snížila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 0,25 procenta. Centrální banka tak reaguje na negativní dopady referenda o odchodu země z Evropské unie z 23. června. Sazby klesly poprvé od roku 2009. To samo o sobě ukazuje na nejistotu a rizika, které výsledek britského referenda pro ostrovní ekonomiku přinesl, uvedl Marek Dřímal z Komerční banky. Analytici takový krok očekávali.

Bank of England zároveň obnovila kvantitativní uvolňování, tedy program odkupu aktiv. Zvýšila rozsah odkupu aktiv o 60 miliard liber na 435 miliard liber.

“Cílem těchto operací je obvykle podpoření úvěrové aktivity. Otázkou je, nakolik to britské ekonomice pomůže. Brexit a s ním spojený nárůst nervozity mezi investory i podnikateli způsobí pravděpodobně pokles investic navzdory velmi nízkým výpůjčním sazbám. Kvantitativní uvolňování ale může působit na další oslabení libry, a tak pomoci alespoň britským exportérům,“ naznačil Dřímal.

Snížení základní britské sazby trhy podle něj čekaly, obnovení odkupu dluhopisů povětšinou nikoliv. Libra tak bezprostředně oslabuje proti dolaru o dvě třetiny procenta. „Libra by podle našeho výhledu měla během zbytku roku dále klesat vůči dolaru. To se ale bude týkat i eura, a v důsledku i koruny. Proti české měně tak čekáme zlevnění libry jen o málo více než jedno procento do konce roku 2016,“ uvedl Dřímal.

Nesplácené úvěry – důvod, proč dává brexit smysl?

Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy v důsledku dnešního rozhodnutí Bank of England stoupá pravděpodobnost, že Česká národní banka posune termín ukončení svého intervenčního závazku. Bank of England svým rozhodnutím reagovala na brexit. Ten sice bezprostředně nenapáchal škody enormního rozsahu, ale centrální bankéři se snaží zmírnit jeho trvalejší nepříznivý dopad.

„Je pravděpodobné, že na svém zářijovém zasedání uvolní měnové podmínky také Evropská centrální banka. V případě tohoto uvolnění měnových podmínek ze strany ECB dále vzroste pravděpodobnost, že ČNB bude nakonec nucena odsunout termín ukončení intervenčního režimu až za horizont roku 2017. Podobný efekt mohou mít trvaleji klesající ceny ropy. ČNB ve své květnové prognóze počítala s jejich pozvolným růstem. Tento předpoklad se ale v poslední době nenaplňuje,“ míní Kovanda.

Britská centrální banka snížila očekávání růstu ekonomiky pro příští rok z 2,3 procenta na 0,8 procenta. Jako důvod uvedla „značnou nejistotu“ po červnovém referendu o členství Británie v Evropské unii. Výhled na celý letošní rok, který počítá s růstem HDP o dvě procenta, ale nezměnila, protože v první polovině roku byl růst vyšší než se čekalo

Ekonomické průzkumy od červnového referenda o brexitu ukazují výrazné zpomalení hospodářské aktivity. Některé indikátory dokonce naznačují, že britská ekonomika klesá nejprudším tempem od roku 2009.

Newsletter