Ekonomické perly v médiích: Kdo si vlastně plete jablka s hruškami?

Jako by se poslední dobou roztrhl pytel a média jsou plná nesrozumitelných, nesprávných či pomatených ekonomických komentářů. Článek od Jiřího Štefka zveřejněný na serveru Reflex je mimořádně reprezentativní ukázka „kvality“ ekonomického vystupování v českých médiích.

V pátek vyšel na stránkách Reflexu text Jiřího Štefka  s názvem „Držíme prst na tepu doby aneb Když politici i ekonomové zapnou své mozky a pletou jablka s hruškami“, ve kterém se naváží do politiků a ekonomických analytiků. S tím se dá občas i souhlasit, takže proč ne.  Některé pasáže jsou sice na hranici zbytečně ostrých osobních útoků, ale budiž.  Je však velmi nešťastné si hned v nadpisu dělat srandu z jiných expertů, že si pletou jablka a hrušky, když je pak autor v motání pojmů ještě silnější.

Tak kde začít? Hned první odstavec textu nabízí kritiku, že se ekonomové spletli v odhadu HDP za 2. kvartál o 1,5 procenta. Kritika možná trochu uspěchaná, protože jde zatím pouze o předběžné číslo, a jak se již letos ukázalo, ČSÚ občas opraví svoje odhady významně, ale i tak dobře. Mimochodem, mezi prvními, kteří se ke své nepřesnosti přiznali, byli samotní analytici, když komentovali čerstvě vydaná data. Kde je však první (a ne poslední) míchání jablek a hrušek pana Štefka je (hmm, středoškolská) matematika. Tržní konsensus se od předběžného odhadu růstu HDP lišil o 1,5 procentního bodu, ne o 1,5 procenta. Možná by nebylo od věci se místo útoků na analytiky omluvit a poprosit je, zda by byli tak hodní a vysvětlili rozdíl. Předesílám, že nejde o překlep, stejná chyba se v textu objevuje ještě v odstavci, ve kterém si autor dobírá Lukáše Kovandu, že „perlil“. Jak symbolické, že se tím autor sám dostal do naší rubriky ekonomických perel.

A konečně se dostáváme k odstavci o možných důsledcích zvýšení minimální mzdy. Vynechám diskuzi o tom, která z pracovních míst lze nahradit robotizací a která nikoliv, a dostanu se rovnou k hlavní myšlence. Zdá se, že ta, ač ekonomicky ne zrovna správná, přitahuje komentátory opakovaně. Autor tvrdí, že pokud dojde z důvodu minimální mzdy k propouštění, pak se uvolní pracovní síla a bude možné ji využít někde jinde. To pomůže napjaté situaci na trhu práce. Jako by to dávalo smysl, chtělo by se říct. Jedna otázka však zůstává – proč se lidé už teď nepřesunou na ta lepší, produktivnější pracovní místa, která bude možno zaplatit i po zvýšení minimální mzdy? Jediné možné vysvětlení, které mě napadá, je, že zásah státu do fungování ekonomiky – zvýšení minimální mzdy –  zvyšuje efektivnost fungování trhu práce. Hmm, pak asi super, ne?

Třetí zajímavá část textu je tato věta: „Anebo je snad v pořádku, aby nejhůře placení lidé i za pět let brali stále 11 tisíc a v Praze byly platy čtyřnásobně vyšší (o situaci na Západě ani nemluvě)?“ Předesílám, že si nejsem úplně jist, co to vlastně znamená. Jsou platy v Praze čtyřnásobně vyšší než kde? Proč se autor baví jen o platech a ne třeba i mzdách, či obecně o příjmech? Proč nezkusil být důvtipnější a nedošlo mu, že v Praze bude pravděpodobně jiná zaměstnanecká struktura než někde jinde (stále nevíme kde?), která bude odpovídat jiné mzdové a platové struktuře?

Vrchol tohoto dosti zmateného a nepřesného textu přišel v posledním odstavci, kde autor volá po nutnosti shromáždění všech relevantních dat před hodnocením situace. Co k tomu dodat? Je vidět, že s teoretickým postupem analýzy problému je autor obeznámen, jen tento text se zrovna moc nepovedl…

Smysl této nepravidelné rubriky je napravit občasné nepřesnosti, chyby či nesrovnalosti v ekonomických komentářích napříč českými medii. Tím by mělo dojít ke zlepšení mediálního obrazu ekonomů a ekonomie samotné. Nemělo by se stávat, že jsou ekonomové viděni jako skupina lidí, kteří přes sebe křičí do médií, jejich názory si navzájem téměř pravidelně odporují, prorokují neexistující krize nebo nejsou schopni poskytnout kvalitní analýzu bez zjevných nepřesností. Cíl této rubriky je zlepšit vnímání ekonomie širší veřejností. V žádném případě nejde o osobní útoky proti jiným analytikům.

Newsletter