Malý ostrůvek El Hierro pařící ke Kanárským ostrovům ležícím v Atlantiku poblíž Afriky už dva roky usiluje o to, aby se stal soběstačným pokud jde o „zelenou“ energii z větru a vody. Jeho snahy vyvolávají zájem vědců z celého světa, píše agentura AFP.
El Hierro, který byl prohlášen za biorezervaci UNESCO, je nejmenším ostrovem španělského souostroví. Je to 269 kilometrů čtverečních vulkanické půdy s prudkými útesy, kde se střídají borovice a ananasové plantáže. Pěstuje se tu také víno a místo je rájem pro turisty a milovníky potápění, neboť je tu subtropické klima a velmi rozmanitá fauna.
Tento izolovaný ostrov s přistávací dráhou sevřenou mezi mořem a horami se 15. února mohl pochlubit tím, že jeho vodní a větrná elektrárna produkovala více než 24 hodin veškerou nezbytnou energii pro 7000 obyvatel.
Elektrárna Gorona del Viento od svého otevření v červnu 2014 nevypouští do ovzduší 9000 tun oxidu uhličitého. Tvoří ji pět větrníků umístěných na vrcholku, jejichž výkon je 11,5 megawattů, a dvě vodní nádrže, jejichž výškový rozdíl činí 650 metrů, s hydraulickými turbínami o výkonu 11,32 megawattů. Když vítr přestane vanout, přepadává voda z horní nádrže do dolní. Elektrárna rovněž zajišťuje fungování závodů na odsolování mořské vody.
Tato jedinečná kombinace větrného a vodního zdroje je velmi slibná, neboť nabízí řešení při přerušení přísunu některého zdroje obnovitelné energie, konstatuje Joëlle Noaillyová z Ústavu pro mezinárodní studia a rozvoj v Ženevě.
Jiné evropské ostrovy, jako je Samso v Dánsku nebo Eigg ve Skotsku, rovněž usilují o stoprocentně obnovitelnou energii, ale v jejich zařízeních se nekombinuje vzdušná a vodní energie.
