Degraduje guvernérka Yellenová Fed?

Dlouhodobá snaha médií odhadnout pravděpodobnost a načasování dalšího zvýšení sazeb ze strany Fedu už nikoho nebaví, protože se změnila v pouhou otázku, zda Fed v nejbližší době zvýší sazby alespoň jednou, nebo vůbec. Pouze výsledek brexitu a následné oslabení libry ukazuje, že hlavní směnný kurz stále žije.

Tento pátek vystoupí guvernérka Fedu Janet Yellenová na výročním symposiu Fedu v Jackson Hole. Půjde o jedinečnou příležitost vyslechnout si názory nejdůležitějších centrálních bankéřů světa na současnou měnovou politiku z dlouhodobého hlediska a nebavit se jen o krátkodobém „kdy a zda“ zvýšit sazby. Napětí z tohoto projevu zvyšuje nejen neshoda mezi představiteli Fedu o nutnosti dalšího zvyšování, ale také náznaky, že někteří jeho představitelé nejsou spokojeni s nástroji současné monetární politiky a jejich vhodností pro dlouhodobou podporu americké ekonomiky.

Nejprve zveřejnil své stanovisko předseda sanfranciského Fedu John Williams – který byl klíčovým podřízeným Janet Yellenové v době, kdy sanfranciský Fed vedla ona – ve kterém uvedl, že přirozená úroková sazba je nyní mnohem nižší než v minulosti, což zvyšuje nebezpečí, že politická úroková sazba se bude pohybovat kolem nuly nebo i pod ní a že se tím prodlouží doba recese, protože monetární politika nemá takový dopad, jako měla v minulosti. Pokud se takové situaci máme vyhnout, tvrdí Williams, je třeba využít fiskální politiku a další politiky (např. nominální cílení na HDP – tedy v podstatě vytištění takového množství peněz, které zajistí alespoň nominální růst, když už ne ten skutečný).

K tomu se přidal místopředseda Fedu Stanley Fischer, který tento víkend zpochybnil, zda je monetární politika tím pravým nástrojem, který americké ekonomice pomůže od dlouhodobých problémů, tedy např. zpomalení růstu. Naopak poukázal na „účinná fiskální a regulační opatření“, která nabízejí lepší řešení.

 

To vše představuje provokativní obrázek, protože Fischer má ve Fedu silné slovo a Williams je dlouhodobý spolupracovník Yellenové z dob sanfranciského Fedu. Další zmatek do situace vnesl nedávný jestřábí projev vlivného newyorského prezidenta Fedu Williama Dudleyho o nutnosti dalších zvýšení sazeb, ke kterému se přidal i Williams ze San Franciska.

Dočkáme se tedy v pátek od Yellenové něčeho? Od roku 2014, kdy se postavila do čela Fedu, byla vždy velmi opatrná. A jak bude trh vnímat změnu dlouhodobé politiky Fedu – jako holubičí, nebo jestřábí? Na jedné straně je přiznání, že se Fed nachází v novém světě, kde je růst ohrožen, holubičí, protože naznačuje, že Fed nebude sazby příliš zvyšovat vzhledem k tomu, že neočekává návrat inflace, dokud se silně neprojeví fiskální stimuly a strukturální reformy. Tím by se také zrušila část citlivosti trhu na vstupní údaje. Na druhou stranu bude jakékoli brzké zvýšení sazeb vnímáno jako jestřábí, protože trh předpokládá, že zvýšení sazeb více než jednou v příštích 12 měsících je nepravděpodobné. Ale co kdyby Fed místo toho provedl dvě rychlá zvýšení sazeb a potom sdělil brzy obměněnému Kongresu a prezidentovi, že „teď je to na vás“?

Je také možné, že Fed vedený Yellenovou prostě hodlá degradovat sám sebe poté, co si Greenspan a Bernanke více než 25 let hráli na pány všehomíra. Yellenová možná schválně poukazuje na neschopnost Fedu řešit dlouhodobé ekonomické potřeby. Pokud Fed skutečně provede tento obrat v dlouhodobé politice, protože jej unavilo být zahnán do kouta, budou sázky skutečně vysoké. V pátek můžeme očekávat, že všechny výroky budou pečlivě zaobaleny do opatrných frází. Pokud se dozvíme něco zajímavého, i kdyby jen nepřímo, dopad na měnové trhy zoufale vyhlížející nový vývoj bude poměrně značný.

 

Newsletter