Zlaté přesycení aneb když se i ti největší žrouti přejí

Zlato má za sebou několik měsíců růstu, které ho dostaly až nad hranici 1300 dolarů za unci. Za touto rally stály nejen investoři, kteří kov nakupovali ve snaze zabezpečit své portfolio proti otřesům trhů, ale především centrální banky. Právě ty dlouhodobě patří mezi největší aktivní kupce zlatého trhu. Situace se však pomalu mění. I ti největší „žrouti“ se totiž někdy jednou přejí.

Podle informací společnosti Macquarie sice zůstávají centrální banky i nadále největšímu hráči, kteří více nakupují, než prodávají, tempo jejich nákupů však začíná citelně zpomalovat. V první polovině roku 2016 skoupily měnové autority přibližně 166 tun zlata, zatímco 22 tun bylo prodáno. Čistá částka o velikosti 144 tun tak odpovídá úrovním z roku 2013 a 2014, oproti roku 2015, kdy bylo v čistém vyjádření nakoupeno 179 tun, jde však o poměrně znatelný propad.

„Intenzivní chuť k prodeji zlata stále neexistuje,“ přepisuje server Business Insider slova Mathewa Turnera, analytika Macquarie. „Vyjma Ruska a Číny však registrujeme určité přesycení. Náš výhled tak i nadále počítá s růstem objemu čistých nákupů, ovšem v mnohem pomalejším tempu.“

Speciální pozornost si zaslouží jedna země, a to Venezuela. Jihoamerický region se totiž pod tíhou ekonomické a dluhové krize rozhodl hromadně prodávat své zlaté rezervy. Za první polovinu letošního roku Venezuela  snížila své zásoby drahého kovu o 79 tun, přičemž v roce 2015 šlo o „pouze“  59 tun.

Vzhledem k těmto číslům má na svém kontě zpomalení čistých nákupů světových centrálních bank z velké části právě Venezuela. A není se čemu divit. Cena zlata si za letošní rok připsala více jak 24 %, což je pro jihoamerický region dostatečný impuls k tomu, aby prodávala dál.

 

Newsletter