Too hot to work: Globální oteplování jako ekonomická katastrofa

Ač si to mnozí tzv. popírači klimatických změn v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nechtějí přiznat, globální oteplování je vážnou hrozbou. Nicméně spor ve skutečnosti není o tom, zda se planeta otepluje, ale o tom, do jaké míry za to může nezodpovědné chování lidstva. Avšak podle serveru Independent za něj lidstvo zaplatí tak jako tak. Kolik? Do roku 2030 to budou 2 biliony dolarů.

I když se najdou tací, kteří tomu stále nevěří, oteplování planety je ověřeným věděckým faktem. Budiž toho důkazem i následující graf založený na datech NASA, který pochází z článku na serveru Business Insider podrobně se zabývajícím tímto tématem. Spory tak běží spíše o to, zda jsou klimatické změny způsobovány nadměrnou produkcí skleníkových plynů, anebo zda jsou důsledkem nevyhnutelných změn, které v přírodě a atmosféře probíhají nezávisle na lidstvu.

Snížení globálního oteplování by přineslo nárůst světového HDP

Za globální oteplování však lidstvo draze zaplatí, ať už si za něj může samo či ne. Odborníci varují, že klimatické změny budou mít výrazný negativní vliv především na produktivitu, což se přirozeně projeví ve výkonnosti jednotlivých ekonomik. V některých částech světa by měla teplota do roku 2030 stoupnout natolik, že už zde nebude možné pracovat. A to bude globální ekonomiku stát 2 biliony dolarů.

Data pocházejí z výzkumu United Nations University citovaného agenturou Reuters, který jakožto souhrn šesti článků ohledně ekonomických a zdravotních dopadů klimatické změny publikoval Asian Pacific Journal of Public Health. Výsledky výzkumu dále ukazují, že například v jihovýchodní Asii může být kvůli nadměrné teplotě do roku 2030 ztraceno až 20 % pracovních hodin, přičemž do roku 2050, kdy se účinky změny klimatu prohloubí, se tento počet zdvojnásobí.

Zelená revoluce je tu. Odskáče to hlavně uhlí

Do roku 2030 by mělo kvůli globálnímu oteplování dojít k propadu HDP 43 zemí, z nichž většina se nachází v Asii. Výzkum odhaduje, že zatímco v Číně dojde ke snížení o „pouhých“ 0,8 %, v Indii by to mohlo být i o 3,2 % a v Thajsku dokonce o 6 %. Mezi nejohroženější státy dále patří Indonésie, Malajsie a Bangladéš.

„Současné klimatické podmínky v tropických a subtropických částech světa jsou v letních sezónách tak horké, že se na pracovištích objevují zdravotní následky. Pracovní výkony mnoha lidí tak mohou být ovlivněny,“ uvedl doktor Tord Kjellstrom, ředitel Mezinárodní organizace pro zdraví a životní prostředí na Novém Zélandu, který je autorem jednoho ze šesti článků.

„Vlivu tepla na každodenní život lidí a zejména na jejich práci dosud nebyl věnován dostatek pozornosti. Pokud pracujete fyzicky, čím větší je vám teplo, tím pracujete pomaleji. Vaše tělo se teplu přizpůsobuje a takto se v podstatě chráníte před teplem,“ řekl Kjellstrom pro Independent. Z tohoto důvodu jsou podle něj nejohroženější rozvojové a chudé země, kde se fyzickou prací živí mnoho lidí. Do roku 2050 by se navíc měla teplota v těchto částech planety rapidně zvyšovat, což činí z klimatické změny alarmující otázku už nyní.

Švejkování: Klimatický hoax je cupován na kousky

Newsletter