Finanční bolehlav: Zrušení LIBORu a co bude dál


09:33 • 22. srpna 2017

Tagy: sazby, centrální banka, Bank of England, ECB, Švýcarsko, Velká Británie, Banky, dluhopis, dluhopisy, úvěry, Financování

Do čtyř let bude skandály opředená referenční sazba LIBOR minulostí. Bankovní sektor však zrovna nejásá. Stojí totiž před nelehkým úkolem: musí přenastavit cenné papíry a úvěry za stovky bilionů eur. Konec LIBORu navíc také rozhodně neznamená konec právních sporů, které s ním souvisí.

Co se smlouvami za stovky milionů?

Když zrušení jedné z nejsledovanějších referenčních úrokových sazeb do konce roku 2021 před nedávnem oznámil Andrew Bailey, generální ředitel britského úřadu pro kontrolu finančních trhů (Financial Conduct Authority, FCA), vyvolalo to na finančních trzích nemalý rozruch. Na referenční sazbu LIBOR (London Interbank Offered Rate), od které se odvíjí mnoho dalších úrokových sazeb po celém světě, jsou totiž navázány cenné papíry, podnikové úvěry, deriváty i stavební úvěry v objemu přes 500 bilionů eur.

A odborné skupiny již horečně řeší to, jak odloučení od LIBORu zvládnout. Například ve čtvrtek byla tato otázka na programu jednání International Swaps and Derivatives Association (ISDA). „Toto téma v oboru momentálně silně rezonuje,“ říká Christian Storck, odborník na LIBOR a partner významné nadnárodní právnické společnosti Linklaters. „Často je ve smlouvách jen neurčitě uvedeno, co by se stalo, kdyby již LIBOR najednou nebyl – tady je pak velký prostor pro výklad.“

Konec éry levných peněz? Ne tak úplně

(Nejen) švýcarský bolehlav

Největší nervozita vládne zřejmě ve Švýcarsku, kde je s LIBORem svázáno relativně hodně stavebních úvěrů s variabilní sazbou. Co se stane, když najednou přijde úplně jiná úroková sazba, která bude třeba o něco vyšší, nebo naopak nižší, než LIBOR sám?

Jen švýcarské Raiffeisenbanky mají podle informací serveru Tagesanzeiger v portfoliu hypotéky navázané na LIBOR v hodnotě kolem 25 miliard franků. „Naše obava jakožto banky je, že při přechodu na jinou referenční sazbu bude oproti LIBORu rozdíl v nákladech,“ cituje list jednoho vysoce postaveného manažera. Vezmeme-li v úvahu celé portfolio hypoték, mohl by být tento rozdíl podle něj značný, což vyvolává obavy ohledně možného odpovídajícího propadu zisku banky. Podle jiného nejmenovaného bankéře však nakonec náklady vždy nese zákazník.

Překoupená koruna: ČNB v zajetí spekulantů?

Otázky panují také u uzavírání nových smluv. Podle průzkumu serveru mají banky hypotéky svázané s LIBORem zatím dál ve své nabídce. Co bude do budoucna, však zatím nikdo neví.

A co v ČR?

V jakém rozsahu se zrušení referenční sazby LIBOR projeví na českém trhu, je nejasné. „Většina cizoměnových obchodů v Česku je zobchodovaná na OTC trhu, kde je možné jako podkladovou úrokovou sazbu zvolit libovolnou sazbu. Kvantifikovat proto přesný objem cenných papírů, které používají LIBOR jako podkladovou sazbu pro výpočet té pohyblivé, je prakticky nemožné,“ řekl pro Roklen24 Michal Kolesár, manažer v oddělení Treasury rizik společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. „Obecně však platí, že většina těchto obchodů v Česku je denominována v eurech – pro ni se standardně používá sazba EURIBOR. Pro zbylé čtyři měny (USD, JPY, GBP a CHF) je standard používat LIBOR,“ doplnil Kolesár.

Čím se nahradí LIBOR?

O určení nového nástupce LIBORu nyní soupeří především finanční centra Londýn, Curych a Frankfurt. Nejčastěji se přitom zmiňují tři sazby: Sonia (Sterling Overnight Index Average), který prosazuje Bank of England, dále Saron (Swiss Average Rate Overnight), který zase propaguje švýcarská centrální banka, a Eonia (Euro Overnight Index Average) navrhovaná ECB.

Definitivní rozhodnutí o tom, co bude, až nebude LIBOR, však zatím nepadlo. „Žádná náhrada ještě není,“ cituje server Frankfurter Allgemeine odborníka na kapitálové trhy Christiana Storcka.

Není přitom ještě vůbec jasné, zda se mezinárodní LIBOR nerozpadne na více národních řešení. „Je dost dobře možné, že bude nejprve více referenčních sazeb,“ cituje Tagesanzeiger Lorenze Heima ze společnosti VZ Vermögenszentrum. „Co se prosadí, rozhodne nakonec trh.“

Kdo bude hrát druhou ligu? Brexit a jeho dopad na Evropu

Storck naopak považuje za spíše nepravděpodobné, že by se LIBOR jako mezinárodní referenční sazba nyní zcela rozpadl a každé finanční centrum by si zvolilo svou vlastní. „Nevěřím, že namísto LIBORu budou jen jednotlivá národní řešení,“ říká s tím, že „banky se refinancují převážně v Londýně – na to potřebují jednotnou referenční úrokovou sazbu pro velmi krátké výpůjčky.“

Hlavním cílem je opustit úrokovou sazbu, pro jejíž stanovení musí jednotlivé banky hlásit, za jakou sazbu si přes noc půjčily likviditu nebo by si ji teoreticky půjčit mohly. To totiž v minulosti svádělo k manipulacím. Několik velkých bank záměrně hlásilo úroky posunuté nahoru nebo dolů podle toho, jak se jim to zrovna hodilo, za což si vysloužily miliardové pokuty. Nové referenční sazby by proto měly být více odvozeny od sazeb, které lze na trhu vidět – v ideálním případě by měly být založeny na reálných transakcích.

Reforma LIBORu?

Snahy britské bankovní asociace o záchranu LIBORu jeho reformou podle Storcka rovněž zřejmě nepředstavují ideální řešení. Ihned poté, co se na povrch vynořily skandály kolem bank jako Barclays či Deutsche Bank, již došlo v důležitých bodech ke změně v procesu oznamování sazeb pro LIBOR. Další změny budou ještě následovat. LIBOR například již nestanoví bankovní asociace BBA (British Bankers´ Association), ale burza ICE, která je pod finančním dohledem FCA. Takovéto změny však regulátorovi zjevně nestačí. „Regulátor chce zjevně nový začátek i s novým jménem,“ říká expert.

Duch LIBORu jen tak strašit nepřestane

Ani zrušením LIBORu však soudní tahanice kolem něj zřejmě neskončí. I když mnohé banky již za manipulaci s LIBORem zaplatily miliardové pokuty a jednotliví bankéři byli odsouzeni k odnětí svobody, není celé vyšetřování ještě uzavřeno. Podle některých názorů již sice určitého pokroku v této záležitosti bylo dosaženo. Začátkem minulého týdne se však objevily zprávy z amerických zpravodajských míst, že některým bankám, včetně UBS či Credit Suisse, hrozí potíže kvůli žalobám investorů v USA.

„Také přechod od LIBORu na novou úrokovou sazbu s sebou zase ponese značnou potřebu právního objasňování,“ domnívá se Storck. Rozsah úvěrů, které závisí na této referenční sazbě, je obrovský. A tak právní spory kolem LIBORu budou mít zřejmě delší životnost než LIBOR sám.

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.