Roboti si jdou pro naši práci? Čas na luxusní komunismus!

V opravdovém komunistickém světě, kde všichni pracují pro blaho společnosti a každý má všeho dostatek, by chtěl žít snad každý. Avšak naneštěstí kvůli lidské povaze, jejíž sobecké jádro ve svém opus magnus tak bravůrně vystihl otec ekonomie Adam Smith, skončily veškeré jeho aplikace do podmínek reálné ekonomiky fiaskem. Jenže ve věku robotizace a automatizace, se kterým se ekonomika přesouvá do období post-vzácnosti, se zdá, že komunismus dostává druhou mízu.

„Problém s uspořádáním společnosti zní, jak nastavit podmínky tak, aby lidská hamižnost způsobila co nejméně škody. A takovým systémem je kapitalismus,“ prohlásil Milton Friedman, americký ekonom a jeden z největších obhájců liberalismu, volného trhu a svobody, jakého moderní dějiny pamatují. Že lidé se nejraději starají nikoliv o blahobyt ostatních, ale v první řadě o ten svůj, je fakt, se kterým si komunismus – na rozdíl od kapitalismu, který jej využívá ve svůj prospěch – nedokázal poradit.

Avšak předchozí odstavec hovoří o „starém komunismu“, o tom, který se ještě musel potýkat se základním ekonomickým problémem zvaným vzácnost. Jestliže v minulém století selhával komunismus především proto, že v systému, kde všechno patří všem, nejsou lidé dostatečně motivováni k činorodé aktivitě, nyní se ti samí – kdysi vzácní lidé – obávají, že jejich činorodé aktivity už nebude potřeba. S novým tisíciletím obchází vyspělý svět nové strašidlo. Roboti – říkají všichni – roboti si jdou pro vaši práci. Co bude dál?

Žebříček: Které země vydělají na čtvrté průmyslové revoluci?

Ať si ji klidně vezmou, odpovídají jim noví komunisté. Luxusní komunisté. Zatímco staří komunisté by roboty patrně na protest rozbíjeli, pro příznivce tzv. plně automatizovaného luxusního komunismu (fully automated luxury communism, FALC) představuje automatizace příležitost – příležitost k realizaci post-pracovní společnosti, kde takřka všechnu práci odvedou roboti, aby si lidé mohli užívat radostí života, a zároveň bude zajištěn stejný blahobyt pro všechny. Na rozdíl od lidí totiž u robotů nehrozí oslabování motivací, ať už pracují pro kohokoliv – pro zisk soukromého vlastníka, anebo pro blaho celé společnosti.

„V kapitalismu existuje tendence k automatizaci práce – k tomu, aby se věci, které předtím dělali lidé, změnily na automatizované funkce,“ říká luxusní komunista Aaron Bastani, „spolu s přijetím tohoto faktu může být jediným utopickým požadavkem plná automatizace všeho a společné vlastnictví toho, co je automatizováno,“ citoval The Guardian jednu z vůdčích osobností hnutí tvořícího futuristickou část levého konce politického spektra.

 

Myšlenky FALC nejsou samozřejmě zcela nové, podobné vize nebo jejich náznaky už bylo možno zaslechnout dokonce již v 19. století. Avšak zatímco tehdy byly opravdu pouhou utopií, ve světle současných technologií, které se vyvíjejí a zdokonalují stále rychleji a rychleji, začíná luxusní komunismus budit vážnou pozornost. Klasickým liberálním argumentem proti je samozřejmě to, že úderem zavedení takového systému by veškerý vývoj okamžitě ustal. Nikdo by totiž neměl motivaci do něčeho investovat nejen peníze, které by dost možná ani neexistovaly, ale ani energii a čas. Avšak na to mohou komunisti odpovědět – potřebujeme snad ještě více? Navíc to, že by ustal technologický vývoj, by mohlo podpořit myšlenkový vývoj v jiných oblastech – lidé by se mohli věnovat například tvůrčím činnostem nebo studiu historie či filozofie, na což spoustě z nich při současném pracovním vytížení nezbývá čas.

A jak by vypadal život v takovém luxusním komunismu? Doslova jako pohádka. Podle Bastaniho by měl pracovní týden zhruba 10 až 12 hodin, byla by garantována „sociální mzda“, všichni by měli zajištěné bydlení, vzdělání, zdravotní péči a tak dále. „Možná bude nějaká práce, kterou lidé budou muset dělat, jako je například kontrola kvality, ale to by bylo minimum,“ dodává Bastani. Skupinu europoslanců, kteří minulý rok přišli s návrhem na to, aby na roboty byla uvalena daň a na jejich majitele rovněž povinnost odvádět sociální pojištění, tak lze podezřívat, že se nechali inspirovat právě tady, třebaže je nutno uznat, že představitelé plně automatizovaného luxusního komunismu jsou ve svých myšlenkách přece jen o trochu dále.

Koho nejvíce zasáhne automatizace? Asii, ale i Českou republiku

Nicméně i když luxusní komunisté dosud nezodpověděli otázku, jak by současné a budoucí robo-kapitalisty přiměli k tomu, aby překonali svou touhu po ziscích a místo vydělávání peněz nechali své roboty zajistit ráj na zemi celé společnosti, zdá se, že fanoušky robo-socialismu lze najít i jinde než v extremistických kruzích. Již v současné době, kdy je robotická revoluce teprve v matném dohledu, patří mezi fanoušky zavedení daně z robotů například fenomenální zakladatel Microsoftu miliardář Bill Gates.

Newsletter