AKTUALIZOVÁNO: Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Rozhodla také nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 EURCZK. Nová prognóza zvyšuje očekávaný růst české ekonomiky v letošním roce a naopak snižuje výhled růstu inflace pro další dva roky. ČNB je dle Rusnoka připravena neomezeně intervenovat.
Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 EURCZK“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 EURCZK na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Bankovní rada koncem září uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Toto dnes zopakovala.
Bankovní rada dnes podle Rusnoka rovněž diskutovala o záporných úrokových sazbách. „Závěr je ale stejný jako doposud, tedy o jejich použití zatím neuvažujeme. Nevidíme v tom žádný zásadní přínos pro měnovou politiku,“ uvedl guvernér. Nevyloučil ale, že by ČNB mohla záporné sazby použít jako pomocný instrument pro hladší opuštění režimu devizových intervencí.
Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy z Rusnokových slov plyne, že opravdu silný spekulativní tlak v nadcházejících měsících je reálnou možností. „Domníváme se proto, že dnešní guvernérova slova signalizují růst pravděpodobnosti ukončení závazku hned zkraje druhého čtvrtletí příštího roku – právě i kvůli očekávanému silnému tlaku devizových obchodníků,“ dodal Kovanda.
Co mění nová prognóza
ČNB v nové makroekonomické prognóze zvýšila odhad růstu české ekonomiky letos na 2,8 z 2,4 procenta, příští rok jej naopak mírně snížila na 2,9 ze 3 procent. Dolů zamířil výhled pro inflaci v příštích dvou letech: 2,3 z 2,4 procenta příští rok a 2,4 z 2,5 procenta v roce 2018.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle Rusnoka vyrovnaná. Nejistotou je rychlost obnovení růstu vládních a podnikových investic, vliv voleb na zvyšování veřejných výdajů, dopady brexitu na zahraniční poptávku a budoucí nastavení měnových podmínek hlavních centrálních bank.
Ministerstvo financí v makroekonomické prognóze z konce července zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad rovněž zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Novou prognózu zveřejní MF 14. listopadu. Česká bankovní asociace v prognóze z konce října letos předpokládá růst ekonomiky o 2,5 procenta a příští rok o 2,6 procenta.
Dnešního zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů rady.
