Na světě je zhruba 65 tisíc veřejně obchodovaných firem, ovšem pouze pár z nich je lídrem sektoru. Jak je poznat? O těch největších (Apple, Daimler, Exxon, atd.) píšou noviny každý druhý den. O těch menších píši já v Seriálu investičních nápadů. Nejen to, do jejich akcií vkládám své peníze s průměrným čistým zhodnocením 13,7% p.a. za posledních devět let.
U některých doporučovaných firem došlo k významným událostem, či se dostávám k hodnocení jejich výsledků. Přidám i několik myšlenek ohledně britského referenda o vystoupení z EU, které se dotýká nejen tří tamních společností (Whitbread, SSP Group, Regus – domicil Jersey), ale i dalších firem s globální působností.
Grenke Leasing
GLJ vydala trading update pro prvních šest měsíců letošního roku. Leasingové transakce rostou o 19,6% a firma je tak na dobré cestě k naplnění ročního cíle (16 – 20%). Menší segmenty rovněž přidaly, i když factoring méně než očekávání managementu (10,3% vs cílovaných 30%). Přikládám to zvýšené konkurenci rostoucích severoevropských specialistů B2 Holding, Intrum Justitia a polského Kruk.
Kontribuční marže u nových zakázek se mezikvartálně stabilizovala nad 17%. Potvrzuje se teze postupující mezinárodní expanze – zahraniční v posledním čtvrtletí tvořilo 73,6% nového byznysu oproti 72,4% loni. Nejvíce se dařilo ve Francii (+20,5%) a Itálii (+37,7%), kde byla rovněž otevřena 87. pobočka mimo Německo, jmenovitě v Parmě. Grenke zavádí elektronický podpis pro urychlení schvalovacího procesu – zatím zpracovala 7200 žádostí, bez problému. Díky zkušenostmi s fungováním mimo EU management neočekává větší negativní dopad Brexitu. Grenke samozřejmě škodí další tlak na úrokové sazby (dluhopisy dále do mínusu), potažmo na úrokový diferenciál (vklady už levněji nezíská, protože by si za ně musela nechat platit), ale to je problém celého evropského finančního sektoru, jak vidno i z historicky stlačených valuací (P/BV bankovního indexu je pod 0,5).
Helmerich-Payne a Range Resources
HP a RRC se týká pravidelná statistika Baker Hughes o počtu aktivních vrtných souprav. Počet zařízení těžících ropu rostl ve čtvrtém z pěti posledních týdnů, a přidal 11 na celkových 341. Součet strojů k těžbě plynu byl 89 a o jeden poklesl. Chci jen upozornit, že aktivita producentů neroste lineárně s cenou ropy, nýbrž skokově od určité hranice „break-even“ (~50 USD /bbl ropy pro nízkonákladové firmy v USA; ~2,3 USD/mmBtu plynu pro RRC) a také v závislosti na zásobách, poptávce, a „psychologii“ šéfů E&P firem. Samozřejmě, nyní je na trhu přebytek vrtáků, což tlačí na utilizaci i denní sazby, ale obojí se může zvrátit velmi rychle – některé starší soupravy se už do provozu nevrátí, žádné teď samozřejmě nepřibývají, a poptávka naskočí velmi rychle, protože výtěžnost povrchových „shale“ ložisek (cílovka HP i RRC) klesá rychleji než u konvenčních či podmořských.
Talgo
Výsledky Talgo za první kvartál byly v souladu s očekáváním na straně již probíhajících projektů (Saudská Arábie, Kazachstán). Ty se vyvíjí bez zpoždění, a dále platí, že zhruba třetinu zakázek by měla firma pokrýt letos. EBITDA marže konstantní nad 20%, a růst tržeb podle nasmlouvaných objemů (+74% na 150 mil. EUR). U nových zakázek se bohužel potvrzuje váhavý postoj komoditně orientovaných států, a nyní navíc nejistota ohledně politického uspořádání v Evropě. Talgo zatím nezískalo žádné objemnější kontrakty, a jeho pozornost je směřována k druhé polovině roku, kde se rozhodne o španělském VHS tendru za 1,1 mld. EUR. Jak upozorňují analytici Kepler Cheuvreux, španělské a italské průmyslové firmy jsou tradičními partnery UK, a proto byly trhem zvláště potrestány. Těsně po referendu se Talgo obchodovala lehce nad mým stop-lossem 3,5 EUR, nyní je zpět nad 4 EUR, ale pokud do konce roku nezíská významnější zakázky, naplní se můj scénář pro prodej.
Sabre Corporation
SABR dosáhla v prvním čtvrtletí slušných výsledků, tržby vzrostly o 21%, EBITDA o 18% a EPS i díky pokračujícímu oddlužování o 52%. Je to dáno konsolidací nedávné akvizice Abacus, bez níž by organický růst tržeb byl 7%. Sabre potvrdila celoroční výhled. Nečekanou zprávou byl krok CEO Toma Kleina, který 20. června ohlásil rezignaci. Klein byl CEO od roku 2013, při čemž poprvé nastoupil do společnosti v roce 1994. Během hledání nástupce zůstane ve funkci. Aerolinky byly po britském referendu obzvlášť pod tlakem (Wizz Air, Easy Jet, International Consolidated), což dolehlo i na SABR, která se tak dostala blízko mého nákupního pásma 23-24 USD.
Whitbread, SSP Group, Regus a Brexit
Teprve čas ukáže, co bude britský rozchod s EU znamenat, ale pro tamní firmy už vyvstaly dva hmatatelné následky – oslabení měny o více než 10% oproti USD i EUR, a pokles cen nemovitostí (či minimálně neočekávání jejich růstu) patrné z výprodejů realitních fondů (např. Land Securities -20%). První faktor je několikasečný. Firmám generujícím většinu tržeb v zahraničí to krátkodobě pomůže (SSP 40% tržeb v UK, Regus 23% tržeb v UK, ale 35% provozního zisku), exportérům uškodí, a čistě domácí hráče příliš neovlivní (Whitbread téměř komplet tržby i aktiva v UK). Navíc, levněji pro cizince by mohlo znamenat vzpruhu pro cestovní ruch, omezení pracovní mobility v důsledku větší izolace zase opak. Ovšem, v dlouhém horizontu je měna pouze převodníkem.
Důležitější zprávou vnímám, že čtyři realitní fondy (Columbia Threadneedle, Henderson, Canada Life a Aberdeen Fund Managers) zastavily odkupy, aby zabránily panickým výprodejům (Aberdeen ještě předtím snížil hodnotu aktiv o 17%). Celkem je „zmrazeno“ 18 mld. liber. Takový krok důvěře nepřidá, ovšem lze ho vykládat různě. Buď se jedná pouze o krizi likvidity (prodej fyzických nemovitostí z portfolia fondu trvá déle než je lhůta pro výplatu podílníkům), nebo byl nemovitostní trh v Británii nadhodnocený (mimo jiné spekulativními penězi z Ruska, Číny) a dochází k obnovení vztahu k ziskové síle – nájmu, a nebo investoři vnímají, že Brexit dopadne na volný pohyb kapitálu a osob, a tím pádem dlouhodobě poškodí konkurenceschopnost (nemovitostní trh je v takovém případě dobrým lakmusovým papírkem). Můj pocit je, že jde o kombinaci prvního a druhého faktoru. Třetího ne.
Poslední myšlenku ilustruje příklad CDW a její britské akvizice Kelway. Americké firmy často používaly Spojené království jako most do Evropy. Na kulturně bližším prostředí, které se ovšem legislativně překrývalo s EU, testovaly, jestli se jim vyplatí expandovat na kontinent. I tuhle strategii může Brexit omezit.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
